Oilers jsou mezi nejlepšími čtyřmi týmy NHL. Myslím, že i kdyby jsme teď vypadli, můžeme být spokojeni. Ale zkusíme to ne? :o)
Jen pokorně vzpomeňte na to, jak sezóna vlastně začala. Společně se San Jose jsme byli zralí na ručník. Nový trenér Kris Knoblauch společně s novým asistentem Paulem Coffeym ale dokázali pomalu zázrak. Po tom všem, kdy jsme doháněli manko tu máme finále konference. Je to malý zázrak…
Série s Vancouverem nebyla jednoduchá. Canucks hráli v základní části výborně. Musím říct, že mě osobně překvapili. Rok předtím ani nepostoupili do play off, tým poté moc obměněn nebyl, ale přesto to byl jakoby jiný tým. Skvělou práci zde také odvedl trenér Rick Tocchet. K němu musím říct, že ho opravdu nemám rád a už léta. :o) Neměl jsem ho rád jako hráče a nemám ho rád jako trenéra. Jako trenérovi se mu ostatně moc nevedlo. Z 6 sezón v pozici hlavního trenéra Tampy a Arizony dokázal se se svými týmy postoupit pouze jedinkrát do play off. Loni se ujal Vancouveru a ani s nimi se mu to nepovedlo. Letos to byla ale úplně jiná písnička a dosud největší Tocchetův úspěch coby trenéra. Takže za to má určitě můj respekt. Trenér Tocchet je na svůj tým hrdý: „Tento tým vrátil do tohoto města a tomuto dresu respekt, to si přiznejme. U tohoto týmu se nedá skončit. Jsem na kluky opravdu hrdý.“
Rick Tocchet má ale přecejen nějakou náplast, protože včera získal Jack Adams Trophy, která se uděluje nejlepšímu trenérovi ligy. O udělení této ceny hlasuje Národní asociace televizních stanic.
Jedna z největších hvězd Canucks J.T.Miller byl naštvaný a řekl, že Draisaitl s McDavidem měli být více napadáni a že jeho spoluháči z nich měli moc velký respekt.
Canucks se v základní části dlouho drželi na špici Západní konference. Ke konci sezóny jim ale trochu docházel dech a v play off to nebylo úplně ono. Série s Nashvillem (4:2) pro Canucks nebyla jednoduchá, ale zvládli ji a to se museli popasovat se ztrátou jedničky Thatchera Demka. Ztráta své jedničky nakonec ale nebyla tou alfou a omegou, která by hýbala kyvadlem série s Edmontonem. Arturs Šilovs, který začínal sezónu až jako trojka chytal dobře a on tuto sérii Vancouveru neprohrál. Prohrála to pasivita. A vím, že to zní možná nabubřele, ale nemůžu si pomoct – Oilers byli prostě lepším týmem a zasloužili si ten postup. Už loni ve 2. kole postoupil do finále konference horší tým, a navíc Vegas Golden Knights ještě vyhráli Stanley Cup. Hráli ale podobně jako Canucks, spíše hráli druhé housle a udeřili vždycky tak nějak když to nikdo nečekal. Naproti tomu Oilers, kteří většinou drží otěže zápasu v rukou, se na své góly hodně nadřou.
Ale letos se neopakovala série s Vegas a je to tam! Postup mezi nejlepší čtyři týmy a odměna za skvělou práci pro mnoha lidí v organizaci. A jak jsem psal již výše. Nyní už jsem spokojený. Samozřejmě teď už to chce Stanley Cup :o) Ale finále konference je už myslím hodně pěkné. Kapitán Connor McDavid k tomu říká: „Je vzrušující porazit skvělý tým Vancouveru. Není to tak dávno – před pár měsíci, kdy jsme tu takto seděli a mluvili jsme spolu o prohře 1:8. Byla to těsná a vášnivá série, obě fanouškovské základny opravdu šílely.“
S McDavidem postup také docela zamával:
Nugent-Hopkins, který pochází z předměstí Vancouveru a který Canucks v dětství fandil, si to užívá: „Je to něco, o čem v dětství sníte. Ještě mi ani nedošlo, že se to stalo tady, protože se člověk tak soustředí na hru. Ale já, můj bratr i děti ze sousedství jsme tu strávili celé hodiny hraním hokeje na ulici a já jsem hrdý na to, co nyní dělá s tímhle týmem. Jsem rád, že jsem vyhrál, ale je úžasné, že se to stalo právě tady.“
Nugeta byl v rozhodujícím sedmém zápase vyhlášen první hvězdou zápasu a to zaslouženě. Zatímco loni poprvé v kariéře překonal hranici 100 bodů, letos se mu to nepovedlo. Ale to, co zatím předvádí v play off, to jsou opravdu fantastické výkony a Nugeta je jedním z hlavních tahounů týmu.
V žebříčku bodování play off je v první desítce hned pětice Olejářů a z Edmontonu je první čtveřice. Tedy ještě s Mattem Tkachukem… To jsou opravdu neuvěřitelné výkony.
Ještě bude někdo tvrdit, že nemáme na špičku? Na fórech totiž čtu, že na Floridu, Rangers a Dallas nemáme. No uvidíme, jestli na ně nemáme.
- Leon Draisaitl bodoval ve všech 12 zápasech! Tím se dostal na 7. místo historie NHL. První je Bryan Trottier s 18 zápasy v řadě.
- Zach Hyman má ve 12 zápasech 11 gólů. Ve 12 prvních zápasech play off to v posledních třech sezónách dokázali tři hráči – Leon Draisaitl (13 gólů v roce 2023) a Evander Kane (12 gólů v roce 2022).
- Evan Bouchard je prvním obráncem v historii ligy, který v prvních dvou kolech nasbíral 20+ bodů. Bouchard odehrál ve Vancouveru 40 zápas v play off v kariéře. V nich zaznamenal 46 bodů. To mezi obránci znamaná 3. místo v historii NHL. Více bodů ve 40 zápasech získali jen Bobby Orr (51 bodů) a Brian Leetch (49 bodů).
- Cody Ceci skóroval v 7. zápase play off již podruhé v kariéře. To dosud z aktivních hráčů dokázalo ještě duo Brandon Montour (Florida) a Tyler Myers (Vancouver). V klubové historii Edmontonu se stal vůbec prvním obráncem, který to dokázal. Poprvé to bylo předloni v sérii proti Los Angeles, tehdy Ceci také vstřelil první gól zápasu a rovnou byl i vítězný. Ceci je jako politý živou vodou od té doby, co nehraje s Nursem a má vedle sebe Kulaka.
„Pianista“ Cody Ceci zase jednou zahrál na vítěznou notu
- Mattias Ekholm dnes nastoupí do jubilejního 100 zápasu v play off
- Darnell Nurse nastoupí do 60 zápasu v play off
Dnes a ani v nejbližších zápasech stále v akci neuvidíme Adama Henriquea, který prý bude mimo hru nejméně to třetího zápasu.
Dnes se neočekávají žádné změny. Sestava by tedy měla být následující:
Na tribuně by měli být Corey Perry, Sam Gagner, Troy Stecher a Philip Broberg.
V brance bude Stuart Skinner.
Převčírem byl zkušený obránce Ryan McDonagh vyměněn z Nashvillu do Tampy. Z Tampy byl přitom vyměněn do Nashvillu před dvěma lety. McDonagh ale prý požádal o odchod z Nashvillu. Asi mu již leze na nervy country hudba, nebo jak říká herec Jirka Macháček v divadle Sklep – kauntry vestern mjůzik… Proč to ale píšu. Do tohoto trejdu byl totiž zamotaný i Edmonton. Ten v tomto trejdu přišel o 4. kolo letošního draftu, které získala Tampa. Jak a proč, to se mi zatím nedaří dohledat. Zase nějaké Hollandovy kšefty…
Seth Griffith podepsal smlouvu s Bakerfieldem. Zajímavé je, že ne s Edmontonem, ale s Bakersfieldem! Griffith je v organizaci Oilers již od roku 2020, ale vždy měl smlouvu na úrovni NHL. Předtím, od roku 2013 v Bostonu a Winnipegu to samé. Tentokrát podepisuje pouze na úrovni AHL. to znamená, že pokud o něj bude o štok výše zájem, Oilers i Condors o něj mohou přijít. Pokud bude nouze o hráče, Ken Holland ho naopak bude moci podepsat v NHL. Seth Griffith má v NHL odehráno 80 zápasů – 8+11. Za Oilers si zahrál v jediném zápase v sezóně 2021/22. V Bakersfieldu byl každou ze čtyř sezón jedním z hlavních tahounů týmu. Letos měl v 68 zápasech 63 bodů.
Po 23 letech nyní v play off narážíme na Dallas Stars. Ti začali svou pouť v NHL v roce 1993, když koupili franšízu od Minnesoty North Stars. V té době Oilers hned třikrát za sebou nepostoupili do play off, až v sezóně 1996/97. Prvním soupeřem po v play off byli pro Oilers Dallas Stars. V 1. kole tehdy vyhráli ještě Oilers poměrem 4:3 na zápasy. Pak ale začalo rodeo. Stars se po mnoho let totiž měli stát pro Oilers nerozlučným „kámošem“.
Nevím jak vy, ale já je NENÁVIDĚL! To ani nešlo jinak. :o). Starší ročníky co to pamatujete, vzpomínejte se mnou –
1998 – ve 2. kole nás vyřadili Dallas Stars
1999 – 1. kolo – Dallas Stars
2000 – 1. kolo – Dallas Stars
2001 – 1. kolo – Dallas Stars
2002 – jsme se „naštěstí“ neprobojovali, ale jinak by nás určitě vyřadili Stars :o)
2003 – 1. kolo – Dallas Stars
Stačí vám to? V té době jsem chodil do školy, hltal jsem to v úplně největším možném měřítku. A tihle dobráci nás vždycky vyřadili. Postupem času jsem jim odpustil. Nyní je ale ČAS NA ODPLATU za všechny Olejáře a v neposlední řadě za mojí zraněnou dětskou duši a myslím, že i některých z vás. :o)
Je několik nešťastníků, kteří odehráli všechny zmíněné série play off se Stars. Takže všech 5 sérií odehrála trojice Ryan Smyth, Todd Marchant a Janne Niinimaa. O jednu méně pak Tommy Salo, Ethan Moreau, Doug Weight a Jason Smith. Dva posledně jmenovaní u toho byli i jako kapitáni týmu, Moreau pak byl také kapitánem, ale později.
Tommy Salo a Mike Modano
Před pár dny jsme s kamarádem zabředli na téma Češi v Edmontonu. To je opravdu už hodně dlouhá doba, kdy se nějaký v dresu s olejovou kapkou v NHL objevil. Poslední byl David Musil v sezóně 2014/15, což je opravdu dlouho. Jakub Jeřábek, současný mistr Extraligy s Třincem byl blízko v roce 2018, kdy s ním Peter Chiarelli podepsal smlouvu, ale Jeřábek si zahrál za Edmonton pouze v kempu a po jeho skončení byl vyměněn do St.Louis.
Dříve ale byla situace jiná. V Edmontonu hrávalo vždycky spoustu Čechů a právě v období, kdy Oilers válčili se Stars, se jich v dresu Edmontonu objevilo dost a byla to samá zvučná jména – i se základní částí:
1998 – Roman Hamrlík, František Musil, Ladislav Benýšek
1999 – Roman Hamrlík, František Musil, Josef Beránek
2000 – Roman Hamrlík, Josef Beránek
2001 – František Musil
2003 – Aleš Hemský, Radek Dvořák, Jiří Dopita, Aleš Píša
Zpět do současnosti. Dallas Stars letos vyhráli Západní konferenci se 113 body. Oilers jich měli 104. Jinak měly ale oba týmy velice podobné skóre:
Dallas 298:234, Edmonton 294:237.
A to i přes hororový začátek Edmontonu… Na Západě bylo ve vstřelených gólech lepší než Dallas s Edmontonem pouze Colorado (304), na východě pouze Toronto (303). Takže proti sobě nenastoupí moc odlišné týmy. A přesto, že se všude dočítám, jací jsme v tomto duelu outsideři, a že nás Dallas sfoukne jako svíčku, nebyl bych k nám tak krutý. :o)
Rozhodovat bude několik aspektů. Řekl bych, že co do ofenzivy, tam bychom měli mít trchu navrch. V Dallasu letos nebyl nikdo, kdo by byl nějak výrazně odstřelený. Klubové bodování vyhrál talentovaný Jason Robertson, ale s 80 body. Oproti tomu McDavid jich měl 132, Draisaitl – 106, Bouchard – 82, Hyman – 77.
Nejproduktivnější „Hvězda“ Jason Robertson
Až poté jsou další hráči, kteří měli kolem 60 bodů, takže nestárnoucí veterán Pavelski – 67, Johnston – 65, Hintz – 65, Duchene – 65, kapitán týmu Benn – 60, nejproduktivnější bránce týmu Heiskanen – 54, Marchment – 53, Seguin – 52. V Edmontonu je tam Nugent-Hopkins – 67, Henrique – 51, Ekholm – 45, Kane – 44, Foegele – 41.
Wyatt Johnston byl s 32 góly nejlepším střelcem týmu, přesně třicítku zaznamenal Roope Hintz. Veterán Matt Duchene po přestupu z Nashvillu zaznamenal 65 bodů v 80 zápasech, což není špatné. Nezničitelný je Joe Pavelski, který v roce 2019 přestoupil do Dallasu ze San Jose a v 67 zápasech tehdy zaznamenal pouze 31 bodů a čekalo se, že Pavelski už ustupuje z pozic. Jenže od té doby se třikrát za sebou přiblížil průměru bodu na zápas a letos byl nejslabší – 67 bodů v 82 zápasech. Ve 39 letech prosím pěkně. Velký respekt Pavelskimu za to, co dokáže.
Zatímco v Edmontonu většinu produkce obstarají první dvě formace, tak v Dallasu to mají více vyvážené a vyrovnané jsou formace tři, přičemž druhá a třetí je složena dá se říci převážně z veteránů, ale ti zatím hrají slušně. Že by ale veteráni Benn se Seguinem hráli na těch téměř 10 milionů dolarů co oba pobírají, to zase také ne.
Zraněn je elitní útočník Roope Hintz.
Ani v obraně bych neviděl přesilu pro Dallas. Je to vyrovnané. První pár Thomas Harley – Miro Heiskanen je velmi ofenzivní a myslím, že olejářská dvojice Ekholm – Bouchard je lepší. Jak dopředu, tak dozadu. Lindell s Tanevem jsou více vyáženější než první pár. Lindell je oboustranný bek, ale umí hrát dobře do ofenzivy, Tanev je pak typický ryze defenzivní bek a jedním z nejlépe blokujících hráčů ligy. S 207 bloky byl letos na 3. místě. Ryan Suter má už nejlepší léta za sebou a po příští sezóně, kdy mu končí smlouva nejspíš ukončí kariéru. Alex Petrovic letos odehrál v Dallasu jeden zápas, jinak hrál na farmě. Nils Lundkvist je mladý perspektivní bek, za kterého Stars obětovali 1. volbu v draftu, takže v něm nejspíš vidí budoucnost. Nyní se bude pohybovat na hraně sestavy, možné je protočení s Petrovicem.
Thomas Harley letos nastřílel 15 gólů
Codymu Cecimu hodně prospěl přesun ke Kulakovi a spolu vytvořili solidní pár, který umí kvalitně zahrát dopředu i dozadu a dobře se spolu doplňují. Největší slabinu bych viděl tradičně u Nurseho, se kterým nyní hraje Desharnais. Určitě spolu odvedou lepší práci než když hrál s Nursem Ceci, ale stále to není ono. Myslím, že soupeři to navíc už mají prokouklé a ví, kde je naše největší slabina. Ta bude v tomto defenzivním páru a nejspíš i v brance.
Letos se v play off totiž zatím nedařilo Skinnerovi. Víte jak to bylo, takže to nemusím dopodrobna rozebírat. Poslední čtyři zápasy byly z brankářského hlediska pro Oilers ale v pořádku. Pickard odchytal zápasy 4. a 5. a Skinner 6. a 7. Oba to zvládli výborně a předvedli dobré výkony. Takové ale budeme potřebovat pořád. Skinner opět začne a bude to na něm. Doufejme, že tentokrát nebude důvod k tomu sahat opět po Pickardovi.
Kluci ale spolu nekonkurují, naopak se navzájem podporují
V Dallasu je duo Jake Oettinger – Scott Wedgewood. Oettinger přebíral otěže po zkušeném Bradenu Holtbym již před 3 lety, poslední 2 sezóny je již jasnou jedničkou a jedním z nejvíc vytěžovaných gólmanů v lize. Letos se mu ale moc nedařilo a dostal se pouze na úspěšnost .905%. Oettingera jsem už od samého začátku velmi pozorně sledoval, protože jsem ho měl ve svém fantasy týmu (draftoval jsem ho ve 2. kole). A jak se mi odvděčil? Bídnými výkony. :o) V poslední třetině soutěže už mi s ním došla trpělivost a vyměnil jsem ho. :o) Oettinger a vůbec celý Dallas totiž mají takové ty hurá zápasy. Buď udělají shutout, nebo dostanou klepec. Oettinger je určitě kvalitní gólman. Neřekl bych ale, že je tak rozdílovým hráčem, jako třeba Hellebuyck, nebo na východě Bobrovskij nebo Vasilevskij, kteří dokážou „ukradnout“ zápas. Zkrátka chci říct, že Oettinger je „hratelný“ :o)
Nicméně. Oettinger opustil včerejší trénink kvůli nemoci. V Dallasu očekávají, že do dnešního zápasu bude jejich jednička v pořádku, nicméně zatím mlží a jisté to není. Jeho náhradník Scott Wedgewood letos moc dobrá čísla neměl, dokonce horší než Oettinger. Nedostal se ani na hranici .90%. Wedgewood měl o desetinku méně.
Je to zvláštní, ale v Dallasu je o hodně víc Kanaďanů, než ve Vancouveru Canucks (slangově Kanaďané…) :o) Ve Vancouveru byli 4, v Dallasu jich je 13. Potrpí si zde na Finy, kteří jsou 4. V sérii uvidíme i českého zástupce a sice Radka Faksu, který v Dallasu hraje již 9. sezónu.
- V týmu Dallasu je jediný hráč, který si zahrál za Edmonton, a to je Alex Petrovic. V Sezóně 2018/19. 9 zápasů – 0+1.
- V Edmontonu je jich více a i trenér. Corey Perry si za Dallas zahrál v sezóně 2019/20 a došel s ním až do finále Stanley Cupu proti Tampě, která vyhrála. Mattias Janmark hrál v Dallasu dokonce 4 sezóny mezi lety 2015 – 2020. Jack Campbell byl Dallasem draftován v 1. kole z vysoké 11 pozice. Odehrál zde jediný zápas v sezóně 2013/14. A posledním jménem je náš dlouholetý trenér Glen Gulutzan, který trénoval Dallas ve dvou sezónách v letech 2011 – 2013. Ovšem jako hlavní trenér! Jeho svěřencem byl v obou sezónách současný kapitán Stars Jamie Benn a v sezóně 2012/13 dokonce i Jaromír Jágr.
Gully na lavičce Dallasu
V letošní sezóně se Edmonton s Dallasem potkali třikrát a Stars vyhráli 2:1 na zápasy. Dvakrát to bylo vyrovnané 4:3, ale v posledním zápase Stars vyhráli 5:0!
Dnešní zápas se hraje American Airlines Center v Dallasu a začíná ve 2:30 SEČ. Vysílá ho Nova Sport 1.
Druhý zápas je na programu pozítří.
Pojďme!!!
