Když jsem se nedávno před svými syny, kteří čím dál tím více lační po všem, co je spojené s NHL, zmínil, že se Oilers představí v dalším zápase pod širým nebem, setkala se tahle informace s nebývalým zájmem. Vůbec mi nechtěli uvěřit, že úplně první oficiální venkovní utkání pod širými nebesy pořádané pod záštitou NHL viděl právě Edmonton.
V dnešní době, kdy se tato specifická dostaveníčka konají během každé sezony několikrát, a nebojím se napsat v době, kdy nám všem poněkud zevšedněla, se tenkrát v roce 2003 jednalo o naprostý unikát. A tak následovala z úst mých potomků věta, které dala název celému článku: Tati, vyprávěj jaké to bylo na Commonwealth Stadium! A já vyprávěl…
Těžko mě někdo přesvědčí, že existuje na světě lepší místo pro lední hokej, než je Edmonton. Nejseverněji položené město s profesionálním klubem NHL celkem logicky disponuje ideálními zimními reáliemi a možná právě proto první pokus o návrat ke kořenům lokalizovalo vedení NHL právě sem. Server idnes.cz tehdy doslova napsal: Celý nápad na uspořádání hokejové slavnosti na otevřeném kluzišti vznikl v únoru letošního roku, když se vedení Oilers vracelo z Utkání hvězd NHL v Los Angeles a v letadle se nestačilo divit, kam kalifornský hokej směřuje: palmy jako výzdoba haly, dívenky v plavečkách jako roztleskávačky, to Edmontonským přišlo jako bezmála svatokrádež. A tak si řekli, že musí NHL připomenout, jak vlastně hokej začínal a kde jsou jeho kořeny. Už proto, že za celých 86 let dějin NHL se všechna utkání odehrála pod střechou, ani jednou venku.
Strohá řeč čísel hovoří o tom, že 22. listopadu 2003 prohráli domácí Oilers s hosty z Montrealu ve třicetistupňovém mrazu 3:4. Zápas tehdy sledovalo 57 167 prokřehlých diváků. Celou akci provázel výstižný slogan „A November to Remember“ a svůj předobraz měla v takzvané „Cold War“, v rámci které se v roce 2001 střetly výběry University of Michigan a Michigan State University. Dalším důležitým důvodem, pro konání prvního Heritage Classic v historii bylo výročí 25 let od vstupu Edmontonu Oilers do NHL a 20. výročí od zisku prvního Stanley Cupu. Televizní společnost CBC, která zápas tenkrát přenášela, vykázala sledovanost téměř 3 miliony diváků po celé Kanadě a zároveň se jednalo o její vůbec první sportovní přenos v kvalitě HD.
Dodnes si vzpomínám, jak se hráčům při každém vydechnutí kouřilo od úst, na pleteného kulíška, kterého si brankář Canadiens Jose Theodore nasadil přes masku a na záběry vymrzlého publika. Hokej to nebyl ani moc ke koukání, ale to magické zimní fluidum na člověka dýchalo i přes televizní obrazovky.
Mistrovskému zápasu předcházelo utkání legend obou klubů. Na ledě se potkali takové veličiny jako Wayne Gretzky, Grant Fuhr, Glen Anderson nebo Guy Lafleur. Zvláštní povolení nastoupit za výběr Oilers dostal i Mark Messier, který byl v té době ještě aktivním hráčem New York Rangers a byl také jediným aktérem, který měl na hlavě helmu. Zápas „starých pánů“ se hrál na dva patnáctiminutové poločasy a skončil vítězstvím Naftařů 2:0. Legendy hrály rychlý, technický hokej, bruslily málem jako za starých časů a sami hráči se očividně dobře bavili, což byl pocit, který diváci vycítili a nadšeně ocenili. Hlavní protagonisté se dokonce v přestávce mezi polovinami zápasu chopili lopat a jali se odklízet z ledu sníh, aby nemuseli čekat na rolbu. Mark Messier to glosoval slovy, že se jedná o starý zvyk z doby, kdy ještě válel se svými kamarády na zamrzlém rybníku a kde platilo nepsané pravidlo o tom, že mužstvo, které prohrálo, muselo odklidit sníh před dalším zápasem. Bývalé hvězdy NHL tak připomněly starou pravdu o tom, že hokej je jenom hra, což mimo jiné potvrdili také tím, že celý Zápas legend odehráli zadarmo. Dostali zaplaceno pouze cestovné, ubytování a stravné.
Celé venkovní „divadlo“ bylo natolik povedené, že NHL následně od roku 2008 začala pořádat na Nový rok pravidelné zápasy pod širým nebem s názvem Winter Classic. Hrálo se však výhradně v Amerických městech a s Americkými kluby. Samotné Heritage Classic, tedy zápas pod širým nebem mezi kanadskými celky, si žil svým vlastním životem a dalšího pokračování se dočkal až v roce 2011. Hostitelem byla znovu provincie Alberta, tentokrát Calgary. Tamní Flames si stejně jako Oilers vybrali za své soupeře Montreal Canadiens. McMahon Stadium naplněný 41 022 diváky viděl vítězství domácího celku v poměru 4:0. Další, v pořadí již třetí Heritage Classic se uskutečnilo v Britské Kolumbii, konkrétně ve Vancouveru. Canucks skřížili na stadionu BC Place v roce 2014 hokejky s týmem Ottawa Senators. Domácí hokejisté před zraky 54 194 diváků utrpěli porážku 2:4.
Nyní se konečně dostáváme k utkání, kterým bude tuto neděli žít celá Kanada. Na nezastřešenou scénu se totiž vrací Edmonton Oilers, kteří budou spolu s Winnipegem Jets hlavními protagonisty čtvrtého Heritage Classic v historii NHL.
Dlouho očekávaný duel se odehraje na Investors Group Field, stadionu otevřeném v roce 2013, jenž primárně slouží pro americký fotbal. Jeho hlediště pojme 33 500 diváků, ale v případě potřeby se dá kapacita navýšit až na 40 000. V kontextu celé NHL se bude jednat o první letošní utkání pod širým nebem z celkově čtyř plánovaných. Hráčům by podle předpovědi mělo celkem přát počasí. Nebudou čelit ostrému slunci, na neděli totiž hlásí ve Winnipegu spíše oblačno a více než sedm stupňů nad nulou.
Samozřejmě, že ani v tomto případě nebudou fanoušci ochuzeni o tradiční utkání legend obou soupeřů. V dresu Oilers se znovu představí takové veličiny jako Wayne Gretzky, Mark Messier nebo Curtis Joseph, dres s Tryskáčem na hrudi pak obleknou Dale Hawerchuk nebo Teemu Selanne.
Když představitelé Winnipegu plánovali uskutečnění venkovního zápasu a hledali vhodného soupeře pro tento prémiový duel, padla poměrně logicky volba na Edmonton. Když pomineme, že v dresu Oilers se po ledě momentálně prohání jeden z nejlepších hokejistů planety Connor McDavid, tak dalším důvodem je dávná již poněkud zašlá rivalita mezi Jets a Oilers.
Původní Winnipeg Jets zahájili své účinkování podobně jako OIlers v roce 1972 v tehdejší WHA. V této soutěži byli Jets na rozdíl od Edmontonu velice úspěšní a celkem třikrát se radovali ze zisku „Avco World Trophy“. Mezi lety 1983 a 1989 se OIlers potkali v play off s Jets celkem pětkrát. Oilers všechny vzájemné série dotáhli do vítězného konce a z 19 vzájemných klání ztratili pouze jediné (!) Po Gretzkyho výměně do Los Angeles si Jets na Edmonton velmi věřili. Když se tito dva soupeři setkali v prvním kole play off v roce 1990, ujal se Winnipeg vedení 3:1 na zápasy. Jets vedli i v pátém zápase, OIlers se však podařil obrat v celé sérii a nakonec zvítězili v rozhodujícím sedmém klání. Vzájemná rivalita bohužel skončila v roce 1996, kdy Jets „odletěli“ do arizonské pouště a stali se z nich Phoenix Coyotes.
Novodobí Tryskáči z Winnipegu mají velký potenciál k tomu, aby tuto starou rivalitu znovu uvedli v život a jedním z hnacích motorů je právě uspořádání tak jedinečného utkání jako je právě blížící se Heritage Classic.
