Po nešťastné prohře v nastaveném čase proti Buffalo Sabres zamířili Olejáři k dalšímu venkovnímu zápasu ještě dále na východ, do Philadelphie, kde na ně čekali místní Flyers. Vzhledem k naturelu obou mužstev se dal očekávat zajímavý a otevřený zápas, lahodný oku diváka, se spoustou branek. A představení na ledové ploše těmto představám plně korespondovalo. Diváky v hledišti Wells Fargo Center muselo utkání nadchnout, stejně tak jako všechny ostatní fanoušky Letců. Průběh jistě lahodil i oku všem zástupcům Oil Country, leč ten konec byl až příliš trpký, možná nezasloužený, zkrátka nikoliv hořkosladký, nýbrž sladkohořký. Momentální naprosté selhání Oscara Klefboma odválo v jediném okamžiku šanci bodovat a veškerou 58 minutovou snahu v honbě za dobrým výsledkem obrátilo zcela v prach.
V brance hostí dostal tentokrát před Camem Talbotem příležitost Jonas Gustavsson ten si jistě včerejší večer představoval úplně jinak. Bránění a počet obdržených branek je jistě vizitkou celého týmu, nejen gólmana potažmo beků, ale úspěšnost zákroků těsně nad hranicí 80% není vůbec nic oslnivého. Navíc sebevědomí jistě drtí i průběh a vývoj utkání, zejména v jeho posledních 15 minutách. Jeho protějšek Steve Mason z hlediska osobních statistik taktéž neprožil nic výjimečného, ovšem konečný výsledek 6:5 a zisk dvou bodů všechny chmury maže. Hokej je samozřejmě týmovou hrou, ovšem dnes je potřeba se skutečně zastavit u výkonu jednotlivců. Tak, jak je třeba pochválit první útočnou vozbu na čele s Connorem McDavidem, je asi potřeba zmínit nepřesvědčivý výkon Oscara Klefboma. A není to jen o jedné chybě, byť byla v daný moment naprosto fatální, o čemž dobře vypovídá statistika v +/- -4, byť vstřelil jeden gól, na ledě byl u celých 5 obdržených! Srovnejme např. s vyzněním výkonu Russella či Andreje Sekery. A nelichotivé vysvědčení musíme též vystavit trojici Eberle, Nugent-Hopkins, Maroon, u nich dnes opravdu nefungovalo skoro nic.
Utkání začalo dle očekávání od podlahy, a to oboustranně. Ač je to k nevíře, už od počátku šel hostům „dobrý list“, jelikož se záhy dostali do vedení. Nejprve sice pohořel v samostatném nájezdu Jordan Eberle, ovšem prakticky obratem otevřel skóre stále se zlepšující Leon Draisaitl, výbornou práci odvedl u tohoto gólu rovněž asistující Jesse Puljujärvi. Útočné představení pokračovalo i nadále, oba týmy si připravovali dobré a ještě větší šance jako na běžícím pásu, shodně trefovali brankové konstrukce, ovšem první třetina byla jediným úsekem hry, kdy na obou stranách ledové plochy vládli gólmani. Ti, s notným přispěním paní Štěstěny, již do vypršení dvacáté minuty žádnou změnu skóre nepřipustili. Oilers tak odcházeli do kabin v pozici, kterou většinou neznají a jež jim měla pomoci do dalšího průběhu hry.
A tempo hry neuvadlo ani po přestávce, ba naopak. Druhá třetina otevřela stavidla naprosté ofenzivní partie naprosto dokořán. Opět malá reminiscence na zápasy minulé. Co nejvíc chybělo Oilers, ve chvíli, kdy se dostali do vedení? Zvýšit svůj náskok, zejména třeba využitou přesilovkou a uklidnit se. Takže 0:2, Connor McDavid do zcela odkryté klece po nezištné přihrávce Leona Draisaitla, v početní výhodě! A i uklidnění a ona pověstná psychická výhoda se dostavila. Olejářů byl plný led, začali kontrolovat průběh zápasu. Bohužel Flyers vrátila do hry taktéž přesilovka, držení Hendrickse, resp. nezformovanost hostí těsně po jeho návratu na led nekompromisně potrestal švýcarský veterán Mark Streit. A ten odstartoval opravdovou minutu hrůzy. V mžiku totiž bylo vše naopak a domácí rázem vedli 3:2, po dvou obrovských hrubkách v obraném pásmu Naftařů. Za další tři minuty však přišel pro hosty dar z nebes, který je opět vrátil do sedla, trojici McDavid – Letestu – Sekera se povedla skórovat ve vlastním oslabení, když skórující Andrej Sekera opět rozezněl brankovou konstrukci už v předcházející hře 4 na 4. Druhá třetina byla bláznivá, ovšem to, co přišlo po přestávce, bylo, byť to zní neuvěřitelně, ještě bláznivější.
Hra pokračovala i nadále ve zběsilém tempu, které zvedalo diváky doslova ze sedadel. Po třech minutách hry ve třetí části hry strhl vedení na stranu Oilers po další spektakulární práci od Leona Draisaitla Benoit Pouliot. Když poté zvýšil na 15 minut před koncem třetiny na 5:3 šťastným nahozením na Masona Oscar Klefbom, zdálo se, že by mohlo být rozhodnuto. Ovšem právě poté rozjel svoje galapředstavení český útočník Jakub Voráček. Ten nejprve ve 47. minutě využil přesilovou hru při vyloučení Krise Russella. A domácí tým, nutně tímto kontaktním gólem povzbuzen, rozjel ještě větší ofenzivní kolotoč a tlak. Necelých osm minut před koncem bylo opět srovnáno. Práci Jakuba Voráčka a zejména Radka Gudase dotáhl k úspěšnému konci Claude Giroux. Oilers však udrželi nervy na uzdě, nezpanikařili a rvali se dál o úspěch v tomto zápase. Ovšem Milanu Lucicovi nebylo přáno, strhnout ve velké šanci vedení opět na stranu Naftařů. O čase 58:31 již jsme psali výše. Jakub Voráček, naprostá nedůslednost Klefboma a Michael Raffl skórující na 6:5 pro domácí. Hosté reagovali okamžitým odvoláním gólmana, natlačili se do útočného pásma, bohužel Letestu nadvakrát happy end odmítl. Olejáři tak po velmi kruté prohře odjíždějí na další štaci do Minnesoty s prázdnou.
Asi nelze vyvodit z tohoto utkání žádné přehnané závěry. Prostě zápas, jehož průběh a nakonec i výsledek jsou zcela výjimečnými událostmi. Výborné výkony v kontrastu s obrovskými chybami a selháním jednotlivců. Zápas, kdy se dají ztratit nejen dva body, ale též notná dávka sebevědomí. To ovšem nesmí realizační tým Edmontonu Oilers, ani lídři týmu dopustit. Kolotoč NHL běží závratným tempem dál a je potřeba bodovat, nezahodit do koše to, co se do této chvíle podařilo vybudovat!
Todd McLellan zhodnotil zápas takto: „Několikrát jsme v utkání vedli. Jedna z věcí, kterou jsme nechtěli udělat, bylo nabídnout soupeři přesilovky a nakonec hrajeme v oslabení téměř nepřetržitě. Takže ať už je využívali, nebo ne – a já myslím, že naše speciální formace na oslabení odvedly skvělou práci – dali jsme soupeři hodně herní rychlosti, energie a notnou míru úlevy. Takže oslabení byla celkově špatná. Měli jsme pár příležitostí v přesilovkách, kdy jsme mohli skórovat. Už jsme ale ani tehdy nedávali góly, nevyužili jsme je. Soupeř vždy našel cestu, jak se vrátit zpět do zápasu. Čas běžel a nakonec jsme se dočkali bohužel špatného konce“. Connor McDavid, poté, v obměněné verzi zopakoval téměř totéž, co po předchozí prohře se Sabres: „“Stále se snažme naučit, jak vyhrávat takové zápasy. Udělali jsme na začátku kus dobré práce. Ale je to umění dokázat vyhrát zápas a úspěšně jej i ukončit. Ä my se musíme stále snažit přijít na to, jak to dokázat.
Philadelphia – EDMONTON 6:5 (0:1,3:2,3:2)
5. Draisaitl (Puljujärvi, Russell), 25. McDavid (Draisaitl, Lucic), 33. Streit (Konecny, Provorov), 34. Bellemare (Andrew Mc Donald, Vandevelde), 34. Giroux (Voráček), 37. Sekera (Letestu, McDavid), 44. Pouliot (Draisaitl, Sekera), 46. Klefbom (Eberle, Caggiula), 47. Voráček (Gotisbehere, Giroux), 53. Giroux (Gudas, Voráček), Raffl (Voráček, Streit)
