Dnes se bude na ledě San José Sharks, kde zakončují svůj třízápasový trip po kluzištích soupeřů edmontonští Olejáři, bojovat o vedení v Pacifické divizi. Oba týmu jsou momentálně na 41 bodech o jeden bod před Anaheimem Ducks. Naftaři mají odehráno ale o dva zápasy více než domácí Žraloci. A ačkoliv je jejich místo v současné podobě tabulky jistě úžasné, nic není rozhodnuto. Sezona je ještě dlouhá a v závětří číhají kromě Kačerů v těsném závětří i LA Kings a nesmiřitelní rivalové z Calgary. A jak zde zmiňujeme velmi často, není nic důležitějšího, než vyhrávat zápasy proti divizním rivalům, tedy pověstné zápasy o „čtyři“ body. Sharks obhajují vítězství v Západní konferenci. Před sezonou velmi zapracovali na defenzivě a méně gólů než oni letos obdrželi pouze Minnesota Wild, kteří jsou se svojí defenzivou a gólmanem Dubnykem ale týmem jako z jiné planety. Na zlepšené obranné hře má velký podíl styl, který vyznává trenér Peter DeBoer. Ten už podobnou hru vyznával i v New Jersey a zatím se mu daří přenést tyto prvky i na své svěřence v San José. Další velkou osobností v tomto ohledu je bezpochyby brankář Martin Jones, který se po rozjezdu v pozici dvojky vypracoval na jedno z největších gólmanských es v lize. Jones se drží se svými statistikami mezi elitou ligy a je jednoznačnou jedničkou, přičemž svého náhradníka do branky pouští jen velmi zřídka. Jaká paralela se svým dnešním konkurentem Camem Talbotem, u něhož je situace skoro stejná. Oba brankáři jsou spolu s Devanem Dubnykem vůbec nevytěžovanějšími z celé NHL. Jak Jones, tak i Talbot mají shodně po 17 vítězstvích. Jones má skvělý průměr 2.09 a proc. úspěšnost 0.920%. Talbot průměr 2.50 a proc. úspěšnost 0.918%.
Stěžejní obrannou dvojicí Sharks je druhou sezonou dvojice Paul Martin – Brent Burns. Burns i letos pokračuje v ofenzivní smršti, na kterou už si u něj všichni dávno zvykli. S 30 body v 33 zápasech je lídrem kanadského bodování v klubu a v celkové produktivitě ligy se mezi obránci tradičně nahání s ottawským Erikem Karlssonem. Martin je naopak tím, který se při Burnsových útočných výpadech drží zpátky a je hlavním defenzivním pilířem. Sharks tato souhra funguje zatím skvěle a Burns má opět nakročeno k nominaci na Norris Trophy. Co do produktivity, tam už to se Sharks tak slavné není a ti soupeřům žádné přehnané gólové nadílky nenadělují. Vyhrávat ale dokáží, a když k tomu přičteme právě onu zlepšenu defenzivu, pak není moc co řešit. Historie se ptát nebude, jestli někdo zvítězil 5:0 nebo 2:1. Pro zajímavost – Oilers vstřelili o 19 gólů více než Sharks a o 21 více jich také obdrželi. Držet krok s Burnsem dokáže jen kapitán Joe Pavelski, pak už se nedá mluvit o nějakém výraznějším ofenzivním výkonu.
Při loňské cestě za Stanley Cupem se kromě fanoušků Pittsburghu nenašlo mnoho lidí, kteří by San José a jejich veteránům nepřáli vítězství. Joe Thornton a Patrick Marleau jsou klubovými legendami a hokejového času jim už příliš nezbývá. Loni se to ale nepovedlo. Pikantní je, že jak Thornton, tak i Marleau byli v minulosti kapitány klubu a oba sesadil z funkce jejich tehdejší trenér a dnes trenér, který bude stát na straně soupeře – Todd McLellan. Oba dva jsou také na soupeře z Edmontonu největšími specialisty. Joe Thornton proti Oilers v dresu Bostonu a San José odehrál 54 zápasů. V nich zaznamenal 60 bodů. Marleau proti Oilers odehrál zápasů 72 a všechny v dresu San José. Zaznamenal v nich 64 bodů, z toho 37 branek.
Trenér DeBoer bude postrádat pouze Tomáše Hertla, který je se zraněným kolenem vyřazen na delší dobu a jeho návrat je v nedohlednu.
Sestava Sharks:
Jones – Martin, Burns – Vlasic – Braun, Dillon – DeMelo, Marleau – Thornton – Pavelski, Labanc – Couture – Boedker, Meier – Tierney – Donskoi, Haley – Wingels – M. Karlsson
V táboře Olejářů panuje nyní poměrně dobrá nálada. Naftaři vyhráli tři zápasy v řadě a zejména protržení dlouhodobé negativní série s Arizonou jistě vlilo týmu do žil slušnou porci optimismu. Jedinou nepříjemnou novinkou z tábora hostí je tak fakt, že od začátku sezony v nečekaně výborné formě hrající Tyler Pitlick si zpřetrhal vazy v levém koleni a tato sezona pro něj bohužel skončila. Vzhledem k setrvalé fluktuaci Jesseho Puljujärviho mezi sestavou a „tribunou“, varovným prstem, který dlouhodobě visí nad Benoit Pouliotem, či nedávnými spekulacemi o trejdu Matta Hendrickse se dá očekávat, že se k týmu připojí nějaká čerstvá krev z farmy v Bakersfieldu. Či se třeba mohou ukázat nedávné spekulace o zájmu Olejářů a veterána Jeroma Iginlu ne až tak lichými.
Naftaři jsou zatím na venkovních kluzištích mnohem úspěšnější než v domácím prostředí. Venku zatím nastoupili v letošní sezoně devatenáctkrát, z toho celkem dokázali čtrnáct krát bodovat a desetkrát zvítězit. Celkově jsou nejúspěšnější při venkovních zápasech z celé soutěže v počtu vstřelených branek (61), gólech v přesilových hrách (17), v úspěšnosti využití přesilových her (30,4%) a v počtu střel na branku soupeřů (591). Ačkoliv jim domácí utkání tyto statistiky trochu hatí, patří celkově ve všech ofenzivních ukazatelích mezi lepší polovinu celkového pelotonu všech organizací. Určitě stojí za zvláštní zřetel celkově páté místo v počtu hitů, a na to v Edmontonu nebyly v předešlých sezonách rozhodně zvyklí. Za nejvýraznější individuální počin je samozřejmě nutno považovat vedení Connora McDavida v honbě za Art Ross Trophy. Kapitán Oilers je zároveň též nejlepším nahrávačem celé ligy.
Ačkoliv tíha posledních zápasových dní, které jdou v poměrně rychlém sledu jeden za druhým, stála na Camu Talbotovi, dá se očekávat, že vzhledem ke svým výborným prosincovým výkonům a následné šestidenní zápasové pauze dostane příležitost předvést své umění i dnes. Nedají se očekávat ani žádné další výrazné změny, týmu se daří, takže k nim není ani žádný logický důvod.
Sestava Oilers:
Talbot (Gustavsson) – Russell, Sekera – Klefbom , A. Larsson – Davidson, Gryba – Lucic, Eberle, McDavid – Maroon, Draisaitl, Puljujärvi – Pouliot, Nugent-Hopkins, Caggiula – Hendricks, Letestu, Kassian
Přímý souboj o lídra Pacifické divize začíná v SAP Center v San José ve 4.30 SEČ.
