Edmonton nastoupil k dalšímu z předlouhé série domácích zápasů v řadě proti Dallasu Stars. Zatímní bilance z předchozích čtyř zápasů domácí série nebyla příliš přesvědčivá a pomalu se fanouškům začala vkrádat na mysl otázka, zda se náhodou nedostavila na tým Todda McLellana nějaká hlubší krize, o to bolestivější, že sezona vrcholí, každý bod má cenu zlata, navíc ve chvíli, kdy „až“ na již odpadnuvší Kojoty a Kosatky všichni ostatní soupeři z Pacifické divize momentálně prokazují výbornou formu, pravidelně bodují, navíc ambiciózní LA Kings momentálně mimo play off rozhodně budou o postup bojovat ze všech sil. Mimochodem s tímto soupeřem se Olejáři potkají do konce sezony ještě 3x, tudíž jakýkoliv bodový polštář se jistě může mnohonásobně zúročit.
Až na dvě drobné kosmetické úpravy, kdy se do zápasové sestavy vrátili Anton Slepyšev a Matthew Benning na úkor Iro Pakarinena, resp. Erica Gryby, zůstala sestava domácích stejná, jako v předchozím trochu nešťastném souboji proti Montrealu. V hostujícím dresu vyjel na ledovou plochu nedávno se po dlouhém zranění navrátivší se český reprezentant Aleš Hemský, který si tak poprvé v kariéře mohl zahrát v novém domácím stánku Edmontonu Oilers. V současné době nejproduktivnější aktivní Olejář na kolbištích nejlepší hokejové ligy světa a čtvrtý nejproduktivnější hráč mezi českými aktivními vyslanci v nejlepší zámořské hokejové lize. Oba týmy se zatím v sezoně utkali dvakrát a vždy se radovali z vítězství hosté. I proto a i vzhledem k bilanci Naftařů v posledních domácích zápasech nebyli domácí v žádném případě jasným favoritem tohoto souboje, byť Stars momentálně ztrácející 13 bodů na brány play off už patrně na letošní sezonu rezignoval a jeho mnozí hráči se budou hlásit reprezentačním trenérům na srazech před MS v Paříži a v Kolíně nad Rýnem. Zejména jednu ze dvou hostitelských zemí jistě potěší tento fakt v případě Antoine Roussela. My jen doufejme, že Oilers sezonu přeci jen ukončí úspěšně a Leon Draisaitl německou reprezentaci letos na tomto turnaji neposílí!
První třetina začala vyrovnaně a dá se říci trochu ospale. Hvězdy zkrátka formu postrádají a Olejáři, jak se píše výše, nějakou výsledkovou pohodou taktéž neoplývají. Domácí tým tak patřičně rozehřála až první přesilová hra po vyloučení Dana Hamhuise za zdržování hry. Ač se i poté hra zdála trochu rozháraná, bez vzruchu a vážnějších šancí na obou stranách, domácí získali potřebné herní sebevědomí, které přetavili ve vedoucí gól z hole Benoit Pouliota ve 13. minutě hry. Tři minuty před koncem první části hry vybojoval pro svůj tým druhou početní výhodu svou aktivitou kapitán Connor McDavid, již po minutě zužitkoval po opakované výměně touše s Lucicem dělovkou od modré čáry Oscar Klefbom. Třetí pojistku na body zatím ještě odmítl těsně před odchodem do kabin v „tutové“ šanci Patrick Maroon.
Když se zdálo, že lepší nástup do druhé třetiny bude mít Dallas, přišla velká chvíle Darnella Nurse. Tento sváteční střelec projel po mele na pravé straně kluziště neatakován až do útočného pásma po straně pravé, dostal dostatek prostoru, aby si srovnal puk do ideální pozice a byť sám sebe vyvezl z ideální střelecké pozice trochu mimo, ranou o tyč trochu nachytal Niemiho v nedbalkách. Za tři minuty však vykřesal šanci pro svůj tým po rychlé a pěkné kombinaci celé útočné řady přesnou střelou zápěstím Brett Ritchie. Ve 25. minutě tak na ukazateli skóre svítil poměr branek 3:1 pro domácí. A znovu se začalo zdát, že by se snad Dallas mohl dostat do jakéhosi trvalého tlaku. Těsně před polovinou zápasu však jeho snahu rázně torpédoval čtvrtý zásah Oilers. Sekera našel dlouhým pasem Slepysheva, ten si sice přes trestuhodné selhání hostující defenzivy vcelku v poklidu najel do ideální střelecké pozice, zařízení však minul. Ovšem od zadního hrazení odražený puk doklepl do opuštěné brány laxně bráněný David Desharnais. Tato nová posila tak skórovala podruhé v pátém zápase ve svém novém působišti. Zdá se tedy, že sázka na tohoto třicetiletého Kanaďana není investicí promarněnou. Navíc vedle jednoho kanadského bodu za vstřelený gól si tento centr s číslem třináct na dresu zapsal do statistik ještě 3 plusové body za účast na ledě při vstřelených či obdržených gólech. A když o další dvě minuty později napravil své střelecké selhání ze závěru první třetiny Patrick Maroon, bylo o osudu zápasu rozhodnuto. Kolbiště opustil hostující gólman Antti Niemi, který inkasoval 5x z 15 střel (75% úspěšnosti zákroků). Jeho místo pak zaujal jeho krajan Kari Lehtonen. Ačkoliv Stars zápas opticky nezabalili, nebyli schopní se ve zbytku třetiny vzmoci k vážnějšímu ohrožení Talbota. S ohledem na skóre nasadili úsporný styl i domácí borci, takže hra se tak nějak vrátila do rozháraného stavu z úplného začátku utkání, bez závažnějšího vzruchu, kořeněného nepřesností rozehrávky.
Třetí část zápasu zahájil opět o něco aktivněji Dallas a trochu si tak mohl „zachytat“ i Cam Talbot. Hra rychle ubíhala k závěrečné siréně, hrálo se bez emocí a po celou dobu bylo patrné, že zkrátka Dallas v současném rozpoložení zkrátka na nějaký zázračný obrat ve skóre a tím pádem body rozhodně pomýšlet nemůže. „Kde že ty loňské sněhy jsou…?“ K tomu všemu si Olejáři vysoce vynahradili předchozí střelecká trápení, kdy v zásadě každá čtvrtá střela na branku končila v síti soupeře (tj. téměř 25% úspěšnost střelby!!!!). Navíc hráli domácí borci velice disciplinovaně, vystříhali se zbytečných přestupků a jedinou přesilovku povolili hostům až za stavu 5:1 ve 48. minutě. Toto oslabení však v naprostém klidu a pohodě přestáli, Talbot byl takřka bez práce. Definitivní výši skóre tak nakonec dotvořili Ryan Nugent-Hopkins a svým jediným bodovým příspěvkem v zápase též Connor McDavid, v 53. resp. 55. minutě.
Podobné zápasy se celkově těžko hodnotí, neboť ani statistiky z nich nejsou zcela vypovídající a celkovém stavu jednoho či druhého týmu. Co však jistě za zmínku stojí je poměr blokovaných střel. Toto srovnání vyznívá jednoznačně pro Naftaře v poměru 27:13. Tento fakt svědčí jednoznačně o bojovnosti a přístupu k utkání, snaze rvát se o body. Když bychom odhlédli od všeho ostatního, právě pro tento fakt si domácí dva body dnes jednoznačně zasloužili!
„Co teď budeme dělat po tomto zápase, nebude odlišné od toho, co jsme udělali po prohraném nedělním zápase s Montrealem. Ten jsme večer probrali a odložili s tím, že je po všem. Musíme rozebrat příčiny, když zápas ztratíme a musíme si o všem promluvit, když jsme vyhráli. Jdeme dál – je to jen jeden zápas z mnoha. Čeká nás další soupeř a další příležitost pro nás bodovat, a bude to další těžký večer.“, vcelku trefně nepodlehl přehnanému optimismu na pozápasové tiskovce Todd McLellan.
EDMONTON – Dallas 7:1 (2:0,3:1,2:0)
13. Pouliot (Kassian), 19. Klefbom (Lucic, Draisaitl), 23. Nurse, 26. Ritschie (McKenzie, Cracknell), 30. Desharnais (Slepyšev, Sekera), 32. Maroon (Draisaitl), 53. Nugent-Hopkins (Lucic, Eberle), 55. Mc David (Maroon, Kassian)
