Převčírem Colorado doma kousalo. Dnes jede ale do Edmontonu, který si bude chtít potvrdit své pozice

Do konce sezony zbývá Edmontonu 8 zápasů a do Alberty dnes přijedou Colorado Avalanche. Tedy tým, se kterým hráli Oilers i v předešlém zápase převčírem. To se ale hrálo v Denveru a odepisovaní Avalanche se vzpírali svému osudu a i když nakonec prohráli, kůži zadarmo rozhodně nedali. I přesto je tu ale ten fakt, že jediné, o co hráči Colorada ještě hrají, je jejich čest. A ta už letos dostala tak zabrat, že ji tým stejně nezachrání, nanejvýš jen nebudou prohlubovat svůj zmar.

Čím to, že Colorado je poslední dobou tak špatné? To je otázka, kterou si klade asi hodně lidí. Colorado má vyjma sezony 2013/14 špatné výsledky už od roku 2010. V sezoně 2013/14 hráli Avalanche naopak fantasticky a vyhráli dokonce svoji divizi. Tým se nezměnil až tak moc, opory v podstatě zůstali všechny, přesto se s klubem ale děje to, co se děje. A tak zatímco loni a předloni Colorado zůstávalo hodně vzdáleno za branami Play Off (a společnost na chvostu NHL jim dělal i Edmonton), stále to ještě nebylo tak zlé, jako letos. Vždyť v předešlých dvou sezonách Avalanche získali po 39 vítězstvích v základní části a to zase tak špatné není. Alespoň ne v porovnání s tím, co se děje dnes. Klub má v probíhající sezoně odehráno 73 zápasů a na kontě pouze 20 výher! Z toho jen 14 v základní hrací době. Na kontě má 43 bodů. Druhý nejhorší tým NHL, Arizona Coyotes, mají před Coloradem náskok 20 bodů! Potom není ani překvapením, že Avalanche jsou i týmem s nejméně vstřelenými brankami a s nejvíc obdrženými. To je výčet fakt. Něco prohnilého zřejmě v tomto klubu dříme.

A Patrick Roy to nebyl. Tento skvělý gólman a také trenér to v klubu po necelých třech sezonách zabalil ještě před startem nového ročníku, v srpnu 2016. Roy byl v klubu nejen hlavním trenérem, ale také viceprezidentem hokejových operací. Údajně se se svým srdečním klubem rozešel ve zlém poté, co se názorově rozcházel se svým kolegou z managementu a bývalým spoluhráčem Joe Sakicem, který je v klubu generálním manažerem. Mužstvo převzal po Royovi NHL neověřený trenér trenér Jared Bednar. Jaký podíl má Bednar na výsledcích klubu je spektakulární. Na jeho setrvání ve funkci na příští sezonu bych si ale nevsadil ani zlámanou grešli. Na trhu Colorado před březnovou uzávěrkou aktivní rovněž nebylo, takže Sakic se bude snažit tým přebudovat až v létě. Své si k tomu jistě řekne i Las Vegas při rozšiřovacím draftu. Nejvíce se v souvislosti s výměnami mluvilo o dlouholetých oporách klubu. Na přetřes přišla zvučná jména jako Matt Duchene a Gabriel Landeskog. Těžko říci, kterým směrem bude chtít Joe Sakic klub ubírat. Tito dva hráči mají dlouholeté, štědré smlouvy a je možné, že Sakic vsadí na kompletní přebudování týmu a tím i uvolnění pod platovým stropem – oba mají platy okolo 6 milionu dolarů. Skoro stejný má i brankář Semyon Varlamov, který se potýká často se zraněními a který by rovněž tým mohl opustit a rovněž i obránce Tyson Barrie.

Pojďme k přítomnosti ale. Týmovou produktivitu vede Nathan MacKinnon s 47 body. Až 10 bodů za ním druhý je Matt Duchene. Ten je se 17 góly nejlepším střelcem týmu. Čili žádné velké věci ani co do individuálních statistik. Ale není se čemu divit. Jediné, z čeho můžou mít v Coloradu radost, jsou výkony 20letého Finského mladíka Mikka Rantanena, který po loňském lehkém nakouknutí hraje teprve svoji první kompletní sezonu. Rantanen v 68 zápasech vstřelil 16 gólů a přidal 17 asistencí. Při Varlamovových problémech se jedničkou týmu stal nadějný mladý brankář Calvin Pickard. Statistiky samozřejmě letos dobré nemá, Pickard je ale pro Colorado velkým příslibem do budoucna a nedivil bych se, kdyby jedničkou klubu už zůstal i do budoucna.

Kromě dlouhodobě zraněného Varlamova je na marodce ještě Ruský obránce Nikita Zadorov, jinak má trenér Bednar kádr kompletní.

Sestava Avalanche:

Landeskog – Duchene – Bourque

Andrighetto – MacKinnon – Rantanen

Mitchell – Soderberg – Comeau

Grigorenko – Compher – Colborne

Johnson – Barberio

Tyutin – Barrie

A.Lindholm – Beauchemin

V brance bude jednička Calvin Pickard.

Edmonton ukončil svou dlouhou domácí sérii úspěšně – čtyřmi přesvědčivými výhrami. Poté jim ale došel dech. V Anaheimu to nevypadalo zpočátku vůbec špatně. Oilers byli mnohem aktivnější než soupeř a měli několik slibných šancí. Svůj den si ale nevybral Cam Talbot a chyby byly i v defenzivě. Prohra 3:4 nakonec byla zasloužená a byla vztyčeným prstem. Další den v Coloradu měl být rutinní zápas a povinné 2 body. Jenže Colorado se předpokladům vzepřelo. Dvakrát vedlo o dva góly a až ve třetí třetině – zřejmě po bouřce v kabině začali Oilers potvrzovat to, co se od nich čekalo. Gólovou smrští zcela otočili nepříznivý stav a výhrou 7:4 si nakonec povinnou výhru zajistili. Avalanche ale ukázali, že sezonu ještě nevypouštějí a také, že zápasy mezi Edmontonem a Coloradem mají pořád velkou šťávu a vzájemná rivalita má stále velký podíl na pěkných zápasech.

I v tomto zápase, stejně jako v Anaheimu, byl po čtyřech gólech po mdlém výkonu střídán Cam Talbot. To, že je suverénně nejvytěžovanějším gólmanem v NHL si zřejmě začíná vybírat svou daň. Jeho náhradník Laurent Brossoit poté, co ho v obou zápasech střídal, nepustil ani jeden gól. Otázkou je, jestli i dnes Todd McLellan opětně vsadí na Talbota, aby si mohl napravit reputaci a navýšit sebevědomí, nebo do hry konečně od začátku zápasu pustí Laurenta Brossoita, který by si to jistě zasloužil a navíc před blížícím se Play Off ho konečně také více prověřil. Tím nechci nijak ubírat na zásluhách Cama Talbota, protože tam, kde jsme, má tenhle člověk opravdu obří zásluhu. Člověk je ale pořád jen člověk a Talbotovi trochu odpočinku může jenom prospět a pomoct před Play Off nabrat čerstvé síly, kde ho budeme potřebovat ve formě více než kdy jindy.

Jak to spolu tyto dva kluby mají v minulosti? Velmi vyrovnaně. Když se podíváme na posledních 10 zápasů, tak Avalanche zvítězili šestkrát, zatímco Oilers čtyřikrát. V právě probíhající sezoně spolu tyto kluby sehráli 2 zápasy a v obou byl úspěšný Edmonton. A vždycky to byla pořádná přestřelka. (7:4, 6:3), dnes dojde tedy ke třetímu a poslednímu v této sezoně a Colorado svoji kůži lacino Edmontonu jistě nedá. Dnešním zápasem navíc začíná další delší domácí série. Tentokrát bude čtyřzápasová a bude velmi pikantní, protože po dnešku se postupně střetneme s úhlavními soupeři, se kterými bojujeme o čelo Západní konference i o Play Off samotné – s Los Angeles, San Jose a Anaheimem. Kings se postup vzdaluje, ale určitě to ještě nevzdají tak jako každý rok, to je u nich už skoro tradice. Sharks a Ducks jsou před námi o pouhé dva body a nebylo by špatné vyhrát Pacifickou divizi.

Svou bodovou smrští v posledních zápasech v tabulce kanadského bodování ligy náš kapitán Connor McDavid svým pronásledovatelům trochu utekl. McDavid v posledních 5 zápasech zaznamenal parádních 11 bodů, takže mu držme palce, ať jeho hon za Art Ross Trophy je úspěšný. McDavid má nyní na kontě 87 bodů. Druhý Sidney Crosby 82. O bod, resp.dva jsou Patrick Kane a Brad Marchand. Mezi těmito hráči se čelo produktivity točí už delší dobu. Poslední dny ale do dění vstupují ještě další dva hráči, kteří mají skvělou formu – Nikita Kucherov, který v posledních 5 zápasech zaznamenal 9 bodů a také “pan Přihrávka“ Nicklas Backstrom, který si ve stejném počtu zápasů připsal bodů 10.

V Edmontonu jako takovém se bodově daří i jiným hráčům, než jen McDavidovi. Nejvíce z nich je asi vidět Leon Draisaitl, který poslední dobou zaznamenal dokonce ještě více bodů než McDavid. Ze 6 posledních zápasů zaznamenal rovnou 13 bodů! Draisaitl se tímto mocně dotáhl až na špičku produktivity celé ligy, kde je nyní na skvělém 10 místě!!! Draisaitl toto vše navíc doplňuje svoji skvělou hrou. V tomto hráči nám evidentně roste velká budoucí hvězda NHL. A to se nebojím napsat, protože vůbec nemám strach o jeho nervy. Draisaitl působí totiž, jako když žádné nemá. Jeho ocelově pevný soustředěný výraz, který jen tak nic nerozhodí a který skoro nikdy během zápasu nesundává je toho důkazem. Tito dva hráči jsou v produktivitě Oilers natolik jedineční, že za nimi zeje propast jako Grand Canyon. Třetí v týmové produktivitě – Jordan Eberle na druhého Draisaitla se svými 45 body ztrácí celých 24 bodů.

Komu se také velmi daří, je obránce Andrej Sekera. Ten naplňuje svůj potenciál, který do něj při podpisu smlouvy v Edmontonu vkládali a ukazuje, že tučná investice do něj se klubu vyplácí. Sekera v posledních 6 zápasech zaznamenal stejný počet bodů. Celkově si v 72 zápasech připsal 33 bodů. Své životní maximum z Caroliny ze sezony 2013/14, kdy si připsal 44 bodů nejspíš letos nepřekoná, ale i tak hraje tento Slovenský bek skvěle. Nejlepšími střelci týmu jsou s 26 zásahy Connor McDavid a Leon Draisaitl. Za nimi je s 25 góly Patrick Maroon. Ten byl včera týmem nominován jako kandidát na zisk Bill Masterton Trophy, která se uděluje hráčům za oddanost hokeji. Zároveň tito hráči ale musí ukazovat jistou výkonnost. Mimo jiné je mezi letošními nominovanými třeba i Marian Hossa z Chicaga. Loni Edmonton nominoval Matta Hendrickse. Nakonec ji získal Jaromír Jágr. Tato cena se uděluje od roku 1967 a za celou dobu ji ještě nikdy nezískal žádný hráč z Edmontonu.

Ještě bych se na chvíli rád zastavil u jedné věci a to je vhazování. V této činnosti je Edmonton úplně nejhorším klubem v NHL. Co do počtu vyhraných vhazování, až na 50. místě je Ryan Nugent-Hopkins, na 56. Leon Draisaitl, 61. je Mark Letestu a 87. Connor McDavid. Draisaitl ale na centru odehrál zhruba 2/3 utkání. Zbytek byl a je na křídle. Nejlepším v NHL je suverénní Patrice Bergeron. Když Peter Chiarelli před uzávěrkou přestupů přivedl z Montrealu centra Davida Desharnaise, kdekdo si možná ťukal na čelo. Jenže teď už se vše jeví výrazně jinak. Kdo jeho výkony sleduje, musí být spokojený. A kde je největší posilou? Právě na vhazování. V několika nedávných zápasech, které jsem viděl, jsem se na něj a jeho buly zaměřil a pozorně ho sledoval. Výsledek? Desharnais je vskutku mistr v tomto oboru a v tomto směru obrovskou posilou. Myslím, že poslední takový na vhazování suverénní hráč, kterého jsme v týmu měli, byl Boyd Gordon a od té doby už nikdo takový.