Poslední zápas základní části je tady. Hráči Oilers ho sehrají před domácím publikem v Rogers Aréně a bude to opět proti Vancouveru, se kterým se utkali již včera, ale v Britské Kolumbii. Dnes to bude v Albertě a je dobře, že konec základní části budou Oilers moci oslavit se svými věrnými fanoušky, kteří je celou sezonu podporovali. A jak lépe jim poděkovat, než vítězstvím? Navíc, nehraje se o dršťkovou polévku, ale ještě o možné vítězství ve své Pacifické divizi. Divizní vítězství si Edmonton naposledy užil před dlouhými 20 lety v sezoně 1986/87 a vyrovnat se alespoň v této míře tehdejšímu slavnému týmu, to není k zahození.
Již jsme o tom psali, ale připomeňme si tedy ještě jednou, že podmínkou pro divizní prvenství je dnešní výhra nad Vancouverem a také to, aby Anaheim, který je dosud první prohrál s Los Angeles. Zápas mezi Ducks a Kings, který se bude hrát v Anaheimu začíná o pouhou půlhodinu dříve. Ducks tedy také mají výhodu domácího prostředí a motivaci jako hrom. A další paralela – stejně jako Vancouveru, ani Los Angeles už o nic nejde. Tedy alespoň ne o body, oba nepostoupivší týmy si zahrají jen a jen o svoji čest. I když to také není zrovna málo, takže si vyberte… 😀
Canucks se nepovedl už loňský rok, kdy v Pacifické divizi skončili šestí. V létě se očekávalo, že generální manažer Jim Benning konečně přestaví neúspěšný tým a dodá mu novou krev. Jenže se to nestalo. Tým opustila řada hráčů a přišlo jich málo. Jediní dva, o kterých by se dalo více mluvit, jsou Erik Gudbranson a Loui Eriksson. Ano, tady je kvalita určitě, o tom není pochyb, ale něco prostě nezafungovalo. Benning sázel na spolupráci Erikssona s bratry Sedinovými ze Švédské reprezentace, jenže se přepočítal. Eriksson letos vstřelil pouhých 11 gólů. Přidal k nim ještě 13 asistencí, to je ale málo. A to nemluvím ani o tom, že Eriksson má kontrakt až do roku 2022 s Cap hitem 6 milionů dolarů. Samozřejmě není nikde dáno, že se příští rok ještě nezvedne, ale letos to bylo hodně slabé.
Bratři Sedinové, to je kapitola sama o sobě. Jsou to nejúspěšnější hráči v historii klubu, který NHL hraje 47 let. Jsou nejproduktivnějšími hráči i hráči s nejvíce odehranými zápasy v dresu Canucks. Po skončení kariéry budou určitě co nejdříve přijati do síně slávy Canucks. Sedinové ale ještě neskončili. Smlouvu mají v klubu ještě na příští sezonu a chápu Benninga, že se mu před sezonou nechtělo zrovna tyto dva hráče vyměnit vzhledem k jejich zásluhám. Jenže po této sezoně už se situace může změnit, protože Sedinům se už ve Vancouveru prostě nedaří. Jejich 50 a 43 bodů (Henrik, Daniel)je málo. Benning by rok před koncem jejich smluv z také mohl něco vytěžit a pokud bude přestavovat tým, volby v draftu by mu hodně pomohly a bratři Sedinové by ještě mohli něco ukázat v jiném klubu. Otázkou ale je, jestli je jejich výměna reálná. Budou totiž nepochybně chtít odejít spolu (údajně to mají i ve smlouvě) a kdo si vezme do týmu dva 36 leté hráče s ročním platem 7 milionů dolarů. Jedině s účastí Vancouveru na zaplacení části těchto kontraktů a ta část by asi nebyla právě malá. Ale pokud by obdržel vysoké volby v draftu, proč vlastně ne, když se přestavuje tak se musí něco obětovat. Sedinové ale také možná vůbec nebudou chtít změnit dres. Pak by ale museli určitě souhlasit s rapidně nižšími smlouvami a o tom zase pochybuji. I když, lidé jsou různí a možná Sedinové budou chtít Vancouveru vrátit Vancouveru to, že v jejich dresu mohli hrát tak dlouho NHL.
Jak vypadá situace v brankovišti? Včera na domácím ledě byl v brance veterán Ryan Miller, takže dnes by se do branky měl dostat jeho náhradník Richard Bachman. Millerovi skončila ve Vancouveru smlouva a jistojistě v klubu končí. Není totiž tajemstvím, že klub chce sázet na mladého Švéda Jacoba Markstroma, kterého má pod smlouvou až do roku 2020 a který letos ukazoval, že má kvality, aby převzal pozici týmové jedničky. Jediné, co musí vyjít, je Markstromovo zdraví, což letos ne právě ideálně vyšlo. Smlouvu má i původně týmová trojka Bachman, který občas když zaskočí, ukazuje, že je talentovaným a zároveň velmi podceňovaným brankářem. Pokud totiž nastoupí, předvádí spolehlivé výkony a těmi z poslední doby si říká o to, aby se s ním do příští sezony počítalo. Bachman má ze 4 zápasů, které při svém záskoku odehrál v Březnu a Dubnu procentuální úspěšnost zásahů 0.932% a průměr 2.04. To jsou pěkná čísla. Bachman ostatně své kvality předvedl už jak v Dallasu, tak i v Edmontonu, kde byl členem týmu v letech 2013-15. Dnes se počítá s jeho startem proti svému bývalému klubu, proti kterému chytal i v předminulém zápase v Edmontonu, který se hrál 19. Března. Oilers tehdy zvítězili 2:0. Tedy za předpokladu, že trenér Desjardins svoji rozlučku s klubem nepojme i jako rozlučku klubu s Ryanem Millerem a tohoto zkušeného veterána nepostaví do branky i druhý den za sebou.
Nedávno médii proběhla zpráva, že trenéři Canucks v čele s Williem Desjardinsem dokončí sezonu a poté se s klubem rozloučí a Benning bude hledat někoho jiného. I to je důkazem, že přestavba začne nejspíše už letos. Canucks mají i na farmě několik zajímavých prospektů. Jedno jméno je obzvláště zajímavé a to Finský obránce Olli Juolevi. Tento talentovaný mladík je mistrem světa do 20 let na loňském šampionátu ve Finsku a v loňském draftu byl Vancouverem vybrán z páté pozice, hned po Jessem Puljujarvim, kterého bral Edmonton. Juolevi byl vybrán jako nejvýše postavený obránce a víme, že když je obránce v draftu takto vysoko, musí mít hodně talentu. Na Juoleviho jsem v příští sezoně velmi zvědavý.
Trenér Desjardins má velkou marodku a do svého nejspíše opravdu posledního zápasu na lavičce Vancouveru půjde s notně oslabeným kádrem. Mimo hru jsou útočníci Sven Baertschi, Jack Skille, Loui Eriksson, Markus Granlund, Joseph Cramarossa, Brendan Gaunce, Anton Rodin a Derek Dorsett, obránce Erik Gudbranson a brankář Jacob Markstrom.
Sestava Canucks:
D.Sedin – H.Sedin – Goldobin
Boucher – Horvat – Boeser
Chaput – Sutter – Megna
Molino – Shore – Biega
Edler – Stecher
Sbisa – Tanev
Hutton – Tryamkin
V brance by se měl objevit Richard Bachman.
Edmonton má s Vancouverem v této sezoně úspěšnou bilanci. Ze čtyř střetnutí hráči Oilers pokaždé bodovali. Třikrát to byly výhry v základní hrací době a jednou prohra v prodloužení. V minulé sezoně to bylo podobné. Oilers vyhráli třikrát, Canucks dvakrát. V obou případech ale v prodloužení a tak i loni Oilers bodovali ve všech zápasech. Čili na mizérii Vancouveru si Edmonton dokázal přihřát polívčičku a využít toho. Když se pro zajímavost podívám ještě dále, do sezony 2014/15, tam Canucks vyhráli všech pět vzájemných střetnutí!
Kapitán Edmontonu Connor McDavid si jde už jistojistě pro Art Ross Trophy pro vítěze Kanadského bodování ligy, protože druhý Sidney Crosby má na McDavida ztrátu 9 bodů a to už je science fiction. Ale i tak pro potvrzení připomenu, že Penguins dnes čeká v posledním zápase tým New Yorku Rangers, kteří nastoupí doma v Madison Square Garden. Patrick Kane, který má na třetím místě rovněž 89 bodů už je mimo hru, protože Chicago už základní část dohrálo včera, prohrou v Los Angeles. Sidney Crosby si ale v klidu jde pro jinou trofej a sice Maurice Richard Trophy, která je udělována hráči s nejvíce vstřelenými brankami. Těch má Crosby na kontě 44, druhý a třetí Nikita Kucherov s Austonem Matthewsem ztrácí 4 góly, oba dva si se svými týmy ještě zahrají po jednom zápase.
McDavid má na dosah ještě jinou metu než je ona zmíněná cena. Je to i 100 bodová hranice, k jejíž dosažení mu zbývají pouhé 2 body a to není nereálné. Sám McDavid ale skromně říká, že to pro něj není důležité a to se od něj dalo čekat. Jeho slova: “Nemá to v mé mysli váhu. Je to o týmu a tým je důležitější než jednotlivec.“ Kapitán jak má být, nemyslíte?
Vylepšit si svou pozici může i Leon Draisaitl. Ten je na devátém místě Kanadského bodování a může se dostat ještě na osmé místo před Brenta Burnse, který má na Draisaitla náskok jediného bodu. Burnsovi už základní část skončila. Za Draisaitlem mají jednobodovou ztrátu Vladimir Tarasenko, Artemi Panarin a Blake Wheeler. Ohrozit ho může už jen Tarasenko, kterého ještě se St.Louis čeká jeden zápas.
Edmonton v letošní sezoně dokázal také jeden velmi zajímavý milník. Překročení hranice 100 bodů v základní části. To se Oilers naposledy povedlo v sezoně 1986/87. Komentuje to Mark Letestu: “Tohle je 100 bodový tým. Nebylo mnoho lidí, kteří by předpovídali, že to tento rok přijde. Ale jak jsme vyhrávali, pokračovali jsme k dosažení těchto úrovní. Teď mluvíme o prvním místu v divizi. Spousta věcí se pro nás vyvíjí dobře.“
Jordan Eberle se k entuziasmu přidává: “Hrajeme nyní náš nejlepší hokej, což je přesně to, co v této fázi potřebujeme, když jdeme do Play Off. Trocha důvěry jak pro tým, tak pro jednotlivce. Řadu věcí jsme zlepšovali, třeba nájezdy a přesilovky, je to jen lepší.“
Sebevědomí trošku krotí trenér Todd McLellan: “Dokonalost neexistuje, dokud jste nevyhrál svůj poslední zápas a my máme ještě dlouhou cestu.“ Trenér se vyjadřuje také k sestavě na dnešní večer: “Uvidíme. Viděl jsem lékařskou zprávu a mluvil s hráči, co potřebují, aby byli připraveni na Play Off. Některá rozhodnutí budeme dělat až v letadle a ráno.“ McLellan také potvrdil, že do branky dnes půjde dvojka Laurent Brossoit a Cam Talbot bude odpočívat: “Už víme, že Laurent bude hrát od začátku. Chce dostat příležitost hrát, je důležitou součástí našeho týmu. Na základě mých zkušeností z Play Off vím, že mnohokrát musí váš náhradní gólman do hry.“
Pravděpodobná sestava Oilers, která se může změnit na základě trenérových poznatků:
Maroon – McDavid – Draisaitl
Lucic – Nugent-Hopkins – Eberle
Pouliot – Desharnais – Kassian
Caggiula – Letestu – Pakarinen
Klefbom – Larsson
Sekera – Russell
Nurse – Benning
V brance bude Laurent Brossoit.
Utkání v Rogers Aréně v Edmontonu začíná ve 3:00 SEČ.
