Podobné soudy jsou patrně vždy motivovány momentální situací, ovšem nebudeme možná daleko od pravdy, když si dovolíme konstatovat, že na Oilers a Sharks čekal v noci na dnešek v Rogers Place možná klíčový zápas letošní sezony. Za stavu 2:2 na zápasy bylo jasné, že jedni nebo druzí zkrátka musí v brzkých ranních hodinách zaklepat na bránu semifinále Západní konference. Natěšené „oranžové peklo“ v domácím stánku Edmontonu Oilers a vůbec všichni fanoušci kluby u televizních, internetových či on-linových přenosů doufali, že poslední krutá porážka v Kalifornii v poměru 0:7 nezanechá na pro vyřazovací boje nezkušeném týmu žádné větší stopy a budou sledovat jízdu svých oblíbenců až k vytouženému šťastnému konci.

V brance Oilers opět stanul Cam Talbot, kterého v závěru předchozího poměrně brzičko ztraceného utkání zastoupil Laurent Brossoit. A nutno říci, že předvedl opět výkon, který snese přísná měřítka a byl opět základním stavebním kamenem dnešního úspěchu. Byť třikrát inkasoval, dvakrát se tak stalo po hrubých chybách svých spoluhráčů, kdy mohl jen těžko změnit následný chod hokejového děje. Třetí branka do jeho sítě pak padla těsně po ubráněném oslabení, kdy měl zakrytý výhled dobrou prací útočníků soupeře na hraně brankoviště. Snad jen tento třetí gól mohl vyvolat nepříjemnou vzpomínku na zápas předchozí, kdy Olejáři 4x inkasovali v oslabení a většina gólů padla z podobných situací, střelou do horní poloviny Talbotovy klece. Pokud by se dalo mluvit o nějaké slabině brankářské jedničky Oilers, byly by to takovéto situace, čtvrté osmifinále Stanley Cupu nebylo totiž jediným zápasem v sezoně, kdy Talbotovy do sítě podobné branky napadaly. Domácímu gólmanovi skvěle sekundoval na opačné straně kluziště i Martin Jones, vyhlášen nakonec druhou hvězdou zápasu. Ten musel předvést o celých 17 více zákroků a velmi dlouho držel svůj tým blízko bodového úspěchu.

Utkání začalo zostra, jak se ostatně na boje v play off sluší a patří. A v samotném první třetiny tahali za delší konec lana rozhodně domácí hráči. Z úvodní převahy také vytěžili první gól zápasu, kdy Patrick Maroon pohotově dorazil za Jonese střelu Matta Benninga. Poté hosté hru vyrovnali, ovšem nikoliv tím, že by domácí zvolnili, ba naopak. Hrál se hokej nahoru dolů v obrovském tempu, šance střídala šanci. Tu největší domácí propásl Eberle, jenž trefil pouze konstrukci soupeřovy branky. Chvíli po polovině zápasu přišla první velká hrubka v domácí rozehrávce, již měla na svědomí dvojice Letestu – Kassian, jež končila krásným ťukesem Žraloků až do prázdné branky. Tempo hry neopadalo ani poté, jen výrazně ubylo vyložených šancí, neboť obrany na obou stranách kluziště začaly pracovat důsledněji, než v prvních deseti minutách hry. Na konci šestnácté minuty předvedli domácí „minelu“ ještě větší, a opět z toho byl gól. V přečíslení dva na jednoho se octla dvojice veteránů a legend Sharks Joe Thorton a Patrick Marleau, které řešil prvně jmenovaný střelou, již dokázal Talbot jen ztlumit. Na brankovou čáru dopadnuvší touš pak dorazil do sítě někdejší kapitán San José Patrick Marleau svým druhým gólem v play off. Do konce první třetiny se již skóre neměnilo, o útočném pojetí nejvíce svědčí poměr střel na branku 13 – 16 pro hosty.

Druhá třetina začala oproti té první zcela odlišně. Hra se rozhárala a tempo jakoby opadlo. Naftaři se sice snažili o vyrovnání, ale jejich kombinace se utápěla v nepřesnostech. Z kolbiště zcela vymizela střelba na bránu. Hosté vytáhli svůj velký trumf, úpornou a tuhou defenzivu. Ve 27. minutě podrazil trochu nešťastně za brankou Patrick Maroon  rozehrávajícího Jonese a na světě tak byla první přesilová hra zápasu. Tu sice nesehráli hosté vůbec dobře, ovšem těsně po jejím skončení David Schlemko nahodil švihem puk na bránu a dvojice clonících útočníků udělala své. Talbot, který nemohl nic vidět, šel automaticky do rozkleku, což nebylo v momentální situaci nejšťastnější řešení. San José tak bylo v polovině zápasu ve dvoubrankovém trháku. Olejáři znovu přitopili pod kotlem a hnali za snížením stavu. Vyburcovat svůj tým se pokusil ten nejpovolanější, kapitán Connor McDavid, a to nikoliv tím, co jej zdobí, tedy ofenzivní genialitou, nýbrž tvrdým, ale naprosto čistým hitem když si ve středním pásmu našel Marcuse Sörensena.  Jejich snahu podpořili dvě na sebe navazující přesilovky ze závěru třetiny. Tu první domácí ještě nevyužili, v té druhé už však elitní duo McDavid – Draisaitl připravilo palebnou pozici pro Marka Letestu, jenž nedal po cizelerské přihrávce německého útočníka přesunujícímu se Jonesovi šanci. Těsně před koncem druhé části hry se zaskvěl ještě Cam Talbot, který zneutralizoval výpad Brenta Burnse.

Třetí třetinu zahájili mnohem aktivněji domácí, kteří prahli po vyrovnání. Ovšem Sharks velmi pozorně bránili, nepřipustili vážnější šanci, a co prošlo přeci jen na brána, s přehledem a spolehlivě pokryl Jones. Jen v 50. minutě hostům trochu zatrnulo, ovšem puk nakonec proletěl nejen vedle překonaného Jonese, ale rovněž vedle levé tyče hostující branky. V 53. minutě nabídl domácím dobrou příležitost pro vyrovnání svým faulem Brendan Dillon. V přesilové hře byl nejblíže kýženému vyrovnání Draisaitl, ovšem střílel z úhlu a hostující gólman se navíc dokázal blesku rychle přesunout. Od 56. minuty Naftaři ještě více zvýšili své ofenzivní úsilí a najednou se začaly množit gólové šance. Když však Patrick Maroon, dá se říci, trestuhodně promáchl před prázdnou brankou, zdálo se, že dnes nebude Naftařům přáno. Nakonec spasil domácí tým Oscar Klefbom, jemuž předal kotouč celým pásmem „prosvištivší“ David Desharnais. Střela švédského zadáka rozezvučela tyč a posléze uvedla halu do extáze. Dvě a půl minuty před koncem normální hrací doby srovnáno na 3:3! Zbytek třetiny se dohrál opatrně, oba týmy směřovali k tomu, aby rozhodl nastavený čas.

A prodloužení bylo zcela v režii Naftařů. Ti svého soupeře po celou dobu doslova drtili. Vyložené šance postupně neproměnili namátkou Draisaitl, Nugent-Hopkins, McDavid, Lucic. Hosté prostě evidentně potřebovali buď náhodný gól anebo první prodloužení přežít. Nakonec se nestalo ani jedno ani druhé a i když jsme zde všichni „trochu zaujatí“, bylo by to prostě zkrátka vzhledem k průběhu nastaveného času pro domácí kruté. Střeleckou převahu 14-2 (sic!) pro Naftaře nakonec zužitkoval v čase 78:15 v rozhodující gól David Desharnais, první hvězda zápasu. Ten využil dokonale situace, kdy Žraloci nestihli včas dostřídat. Tlak domácích nakonec vyřešil Leon Draisaitl další geniálního přihrávkou na hrdinu okamžiku.

 

 „Jen jsem si najel do volného prostoru a Leon mně skutečně fantasticky našel, pak jsem se jen snažil vystřelit na branku nejrychleji, jak jen to šlo“, prohlásil na po zápase poměrně skromně hrdina dne David Desharnaise.

„Je to pravděpodobně zatím nejdůležitější gól mé kariéry, zvlášť když jsme nakonec vyhráli v prodloužení. Je to neuvěřitelný pocit, obzvláště tady v „Rogersu“ před těmi rozjásanými davy. Je zkrátka těžké popsat to slovy.“, doplnil druhý z domácích hrdinů Oscar Klefbom.

 

EDMONTON – San José 4:3p (1:2,1:1,1:0 – 1:0)

6. Maroon (Benning), 11. Boedker (Tierney, Sörensen), 16. Marleau (Thorton, Dillon), 29. Schlemko (Boedker, Ward), 39. Letestu (Mc David, Draisaitl), 58. Klefbom (Desharnaise, Benning), 79. Desharnaise (Draisaitl, Sekera)

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *