Aniž bych se chtěl v posledním zápase sezony chtěli dlouho patlat, protože stále cítím pachuť nešťastného vyřazení a také proto, že naši redakci postihla časová zaneprázdněnost, pojďme se podívat alespoň na nejdůležitější okamžiky zápasu číslo 7.
Mimo sestavu v rozhodujícím zápase nakonec zůstal pouze Andrej Sekera. Oscar Klefbom i přes malé zdravotní potíže nastoupil na svém obvyklém místě vedle Larssona.
Oilers do první třetiny vlétli ve velkém stylu, podobně jako v předchozím zápase. Hráli svoji hru a to, co umí nejlíp. Tedy skvělou ofenzivu a účinné napadání soupeře. Také šli naprosto po zásluze do vedení. I když to byl zvláštní gól. Obránce Ducks Shea Theodore rozehrával riskantně před svojí brankou, nečekal ale, že Drake Caggiula bude až tolik důrazný a zavinil tím i poměrně rychlé vedení Oilers. Caggiula totiž Theodorovi skvěle vypíchl puk a poté ještě pěkně nabral samotného Theodora. 0:1. První třetina byla až do konce v režii Oilers, kteří hráli co potřebují a jednogólové vedení dávalo velkou naději.
Jenže do druhé části jakoby nastoupil úplně jiný tým. Oilers se nesmyslně zatáhli a už od samého začátku druhé třetiny se hrálo prakticky jen před Camem Talbotem. Ducks pasivity hostů totiž využili. Ještě ne při vyloučení Gryby v 25 minutě, ale chvíli po jejím skončení ve 29 minutě a byl to Andrew Cogliano, který před brankou využil přihrávky od Keslera. Cogliano vůbec celou sérii hrál velmi dobře, kdo ví, nakolik za to mohla jeho minulost v dresu Edmontonu, kde byl draftován a kde strávil čtyři sezony. Cogliano byl hlavně naprosto nehlídaný a tady prostě měl být Darnell Nurse. 1:1. Po zbytek druhé třetiny probíhalo odstřelování Talbotovy branky a bylo štěstím, že Talbot už podruhé neinkasoval. Pomohli mu několikrát i obránci, v útoku to ale bylo naprosto jalové. Poměr střel 16 ku 3 je více než výmluvným.
A jestli trenér McLellan udělal o přestávku v kabině dusno, pak to moc nepomohlo. Oilers si sice ve třetí části začali více dovolovat a už to nebylo tak špatné jako v prostřední části, ale stále to nebylo ono. Navíc přišel další trest v podobě gólu domácích. A to po nenápadné akci, kdy Nick Ritchie zblízka prostřelil Talbota. 2:1. A tento nenápadný gól nakonec znamenal pro Edmonton konec celé sezony. Jak je to někdy jednoduché.
Sedmé zápasy jsou ošidné, jsou o náhodě, o štěstí, o všem možném… Tato série se rozhodla už dříve, hlavně na ledě Anaheimu v 5 zápase, kdy Edmonton zbytečně ztratil v závěru zápasu vedení 3:0. Je to velká škoda, protože Ducks byli velmi hratelným soupeřem a proti Nashvillu se mohlo stát už cokoliv. Myslím, že i tak ale tato sezona stála za to, že jsme si ji všichni užili a že můžeme být na chlapce hrdí. Tolik k dnešnímu zápasu. Shrnutí sezony přineseme v jiných článcích, kde se budeme vším detailněji zaobírat.
Anaheim Ducks – Edmonton Oilers 2:1 (0:1, 1:0, 1:0)
29. Cogliano (Kesler, Montour), 44. Ritchie (Vatanen, Perry) – 4. Caggiula
