V ospalém plynutí letních dnů hokejové okurkové sezony poněkud zapadla velmi zajímavá informace, týkající se Edmontonu Oilers. Bývalý obránce pražské Sparty Václav Burda byl totiž jmenován hlavním evropským skautem klubu z Alberty. Možná Vám jméno tohoto hokejisty zase tolik moc neřekne a není se čemu divit.
Burda strávil převážnou část své hokejové kariéry ve Spartě, pouze tři poslední sezony aktivní činnosti nastupoval ve švédské nejvyšší soutěži za klub Lulea HF. V několika utkáních se mihl také v reprezentačním áčku, ale bez urážky žádnou velkou díru do hokejového světa coby hráč neudělal. Vše si ovšem vynahrazuje nyní, kdy vyměnil hokejovou výstroj za sako a kravatu.
Od sezony 2004/2005 pracoval Burda coby řadový evropský skaut klubu NHL Ottawa Senators. Od roku 2008 povýšil na post hlavního skauta mezi kolegy, kteří pro svůj klub vyhledávají talenty na starém kontinentu. Bývalý obránce pomohl Senátorům získat několik velice zajímavých hráčů, mezi nimiž se skví klenot v podobě Erika Karlssona. Skutečnost, že Burda vykonával svou práci více, než dobře podtrhuje fakt, že po skončení letošní sezony obdržel od Senators nabídku na jedno z nejvyšších míst v klubovém managementu, a sice na místo ředitele pro hráčské záležitosti. Pro představu o jak důležitou funkci se jedná, vězte, že jde o třetí nejvyšší pozici ve sportovním vedení klubu, hned po generálním manažerovi a jeho asistentovi.
I přes tuto více než lákavou nabídku Ottawy se stal Václav Burda nakonec členem úplně jiného kanadského klubu, a sice ambiciozních Edmonton Oilers. V rozhovoru pro Deník Sport se bývalý hokejista, který s hokejem začal až ve svých deseti letech, svěřil, že hlavním důvodem jeho poněkud překvapivé volby byla osoba generálního manažera Oilers Petera Chiarelliho. „Důvodem mého rozhodnutí byl především přístup a jednání Petera Chiarelliho,“ svěřil se ve zmiňovaném rozhovoru Burda. „To mě dostalo opravdu tak, že jsem o nabídce Oilers začal vážně uvažovat. Na trhu je spousta lidí. Ale když jsem mluvil s ním, získal jsem opravdu dojem, že si mě na takovou pozici vybral.“ Dalším faktorem byla celková atmosféra a organizace v klubu jako takovém. „Edmonton je proti Ottawě obrovská organizace. Chiarelli mi přednesl svoje vize, změny, které udělal, lidi, které si přivedl a ještě přivést chce. V Oilers člověk hned pocítí ten tlak maximální touhy po úspěchu.“
Z výše uvedených řádků vyplývá, že se Oilers s velkou pravděpodobností povedl skutečný majstrštyk, jehož sílu a celkový dopad na úspěšnou budoucnost klubu, nejsme v těchto chvílích schopni si dostatečně uvědomit. V souvislosti 
s českým hokejem se o práci budoucího generálního manažera v klubu NHL hovoří v tuzemsku především o Jiřím Fisherovi z Detroitu Red Wings. Václav Burda má podle mého názoru minimálně stejný potenciál a v dohledné době může zastávat v Edmontonu velmi důležitou manažerskou funkci ne nepodobnou té, ke které byl blízko v Ottawě.
Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že se podle těchto informačních střípků o parník posunula celá týmová kultura v Edmontonu. Vždy si vzpomenu na slova obránce Ladislava Šmída, když přestupoval k úhlavnímu rivalovi do Calgary. Jak popisoval neporovnatelný profesionalizmus v obou klubech, ať už na ledě nebo v kancelářích. Jak všechno u Flames dělali lépe. Můžete mít ve svém týmu vynikající hráče, ale ryba vždycky páchne od hlavy. A je moc dobře, že si tohle v Edmontonu konečně uvědomují. Příchod Václava Burdy do managementu Naftařů je jen dalším dílkem do vítězné skládanky. A nejedná se o dílek zanedbatelný, spíše naopak.
