Olejáři se dnes po třízápasovém tripu po kluzištích soupeřů, v nichž dokázali vydřít tři body, vracejí na led domácího kolbiště v Rogers Place. Od 3.00 hod. SEČ přivítají Dallas Stars. Celek nabitý osobnostmi v ofenzivě a možná rovněž papírově jednou z nejsilnějších brankářských dvojic v soutěži. Naftaři dnes zahajují pěti zápasový sled domácích zápasů, a pokud chtějí alespoň částečně oživit sny na předsezónní prognózy a nastartovat se do vyšších pater tabulky musí z těchto zápasů vytěžit pokud možno maximálně počet bodů. Svůj dosavadní zisk tak potřebují začít navyšovat nejlépe hned v duelu s texaskými „Hvězdami“.
Oilers povzbuzeni velmi optimistickými předpověďmi nejrůznějších hokejových zdrojů vstoupili do aktuálního ročníku nejlepší hokejové ligy světa impozantní domácí jízdou proti svému arci rivalovi z Calgary. Hattrick nasázel opěvovaný individuální král loňské sezóny Connor McDavid, jemuž zdatně sekundoval Leon Draisaitl. A zdálo se, že „pohádka“ z pera dvojice zkušených autorů Peter Chiarelli –Todd McLellan bude plynule směřovat k vysněnému červnovému happy endu. Na adresu lídra a kapitána týmu snášela všechna média nepřeberné množství superlativů, dokonce se objevovaly tipy, že může v aktuální sezóně dosáhnout nejen na 100 kanadských bodů, nýbrž rovnou na 100 vstřelených gólů. Jenže stroj značky Edmonton Oilers se zadrhl ještě dříve, než se stačil pořádně rozjet. Následovala těsná prohra v divizním derby ve Vancouveru, a poté tři domácí ztráty v řadě, z nichž se jen těžko odhaduje, která byla větší ranou do sebevědomí týmu.
Každopádně ona první výhra proti Calgary byla zatím nejen jedinou výhrou v domácím prostředí, ale rovněž jedinou „čistou“ výhrou v letošním ročníku. K základu těchto dvou získaných bodů už se podařilo dodat pouze dva body za jednu výhru v prodloužení a jeden bod za prohru v nastaveném čase v posledním odehraném zápase v Pittsburghu. Bodové konto týmu se tak zatím zastavilo na číslici 5 z 8 odehraných zápasů. Tento zisk tak neznamená nic jiného, než předposlední místo v západní konferenci, když za Naftaři dlí pouze Arizona, která však skutečně zatím nesnese ani ta nejbenevolentnější měřítka výkonnosti. I když jsme pořád na začátku sezóny, není radno si nechat příliš ujet bodový vlak, neboť se zdá, že celá konference bude ještě mnohem vyrovnanější, než se čekalo a snad vedle Coyotes, se může o postupovou osmičku ucházet každý, a to včetně podceňovaného nováčka z Las Vegas, který oproti Oilers prožívá sezónní start z těch nejdivočejších kategorie snů.
Nejvíce alarmující je zatím produktivita týmu. Červené světlo za brankářem soupeře (či v jednom případě opuštěné klece při power play) zatím Naftaři rozsvítili pouze 15x (průměr 1, 875 branky na zápas), což je suverénně nejhorší výsledek ze všech týmů v soutěži, dokonce i soužící se Montreal na posledním místě východní konference je o 3 zásahy lepší! Tento fakt tak nemůže vyvážit ani poměrně slušná defenziva, neboť až na jednu výjimku proti Senators hrají Oilers vyrovnané zápasy, kde pak ony vstřelené góly citelně chybějí a znamenají jednu těsnou porážku za druhou.
A nedaří se nijak závratně v útočné fázi nikomu. Connor McDavid je zatím na slušných 9 bodech (4+5), ovšem skóroval pouze ve dvou zápasech, a sice v tom prvním a v tom zatím posledním odehraném. Šestibodový Patrick Maroon je zatím jen stínem střelce z minulé sezony a nedokáže střelecky podpořit dobrou práci svého kapitána jako jednoho z nejlepších tvůrců hry a nahrávačů v NHL. Další borci pak nasbírali pouhé tři kanadské body a méně, a to je skutečně zoufale málo (pro Leona Draisaitla budiž omluvou, že odehrál zatím jen polovinu zápasů týmu). Největší letní posily Jussi Jokinen (0+1) a Ryan Strome (1+1) jsou zatím hluboko za očekáváním. Špatná produktivita však není jen záležitostí útočníků, nýbrž celého týmu. Z obránců zatím skórovali pouze 1x Russell s Klefbomem, zdá se tedy, že dlouhodobá absence Andreje Sekery se jeví daleko zásadnější, než se očekávalo.
K mizérii z úvodu sezony je třeba ještě připočíst kolísavé výkony brankářské jedničky Cama Talbota, které nedokázal sanovat ani jeho náhradník Laurent Brossoit (zatím hrozivá čísla – úspěšnost zákroků 85, 42%, gólový průměr na zápas 3,65). Talbot, zdá se, však v posledních třech zápasech začíná chytat loňskou formu zpět, zejména vystoupení v Chicagu (zlikvidoval 30 z 31 ran soupeře, úspěšnost zákroků 96,77%) a posléze v Pittsburghu (pochytal 42 ze 44 střel s úspěšností 95,45%) byla fantastická. Proti útočné vozbě Dallasu a zatímní střelecké mizérii celku bude jeho výkon určitě alfou i omegou úspěchu Oilers.
Jako na poslední faktor se podívejme na v zámoří velmi ceněný ukazatel +/-. V plusu (+1) jsou v týmu pouze dva hráči, a sice Zack Kassian a rovněž bek Eric Gryba, ten však na druhou stranu týmu nepomáhá tolik na ledě, neb permanentně zahřívá trestnou lavici a průměrně byl vyloučen na dvě minuty v každém zatím odehraném zápase (!). Všichni ostatní, včetně McDavida jsou buď na nule, nebo v minusu. Do očí bije zejména opět nováček mezi Olejáři Ryan Strome (-4), Oscar Klefbom -3, Jussi Jokinen, jenž platil vždy za vynikajícího obranáře -2.
U Oilers tak jistě zatím nepanuje nijaká závratná pohoda a je skutečně stále na čem tvrdě pracovat. Dokonce se již objevují spekulace, o prvních možných výměnách. Pravda, Naftařům zatím skutečně chybí střelec, který by zapadl na křídlo ke Connoru McDavidovi, a pravidelně využíval jeho práci v útočném pásmu. V loňském roce sice fungovalo spojení na trase McDavid – Draisaitl, avšak vzhledem k formě ostatních útočníků by patrně všechny ostatní řady natolik zaostávaly, že by to bylo spíše kontraproduktivní řešení. Jistě bychom našli, zejména v týmech, jejichž start do sezony (včetně jejich před soutěžních ambic) vypadá tak nějak jako ten u Oilers, namátkou Montreal či NY Rangers, několik zajímavých střelců, jimž by případná změna prostředí mohla pomoci, avšak na druhé straně vah leží závaží, koho jim nabídnout. Všem vytane patrně jako první na mysli jméno Ryan Nugent-Hopkins. Vzhledem k práci, již dlouhodobě odvádí a postu, který zastává, nebyla by ta cena příliš vysoká? Obzvláště v kontextu matných výkonů Jokinena či Lucice?
Náš dnešní soupeř z Dallasu se v loňské sezóně proměnil z dravé štiky NHL doslova v líného kapra. Ta tam byla ofenzivní smršť z předchozích sezon, což v kombinaci s ne příliš pevnou defenzivou a průměrnými výkony gólmanů nemohlo znamenat nic jiného, než že Stars skončili daleko za branami paly off. Problémy v brankovišti řeší zbrusu nová týmová jednička a dlouhodobě jeden z nejlepších ligových brankařů Ben Bishop. Avšak zatím je tento tah v úrovni jen zlehka naplňovaných očekávání. Zkrátka brankářské duo Bishop – Lehtonen je na tom statisticky takřka úplně stejně, jako dvojice v dresech Oilers. Oproti Edmontonu lze však vidět dva zásadní rozdíly, které znamenají fakt, proč je Dallas nyní na sedmém místě v konferenci s deseti body (byť jedním odehraným zápasem navíc). A to je zaprvé fakt, že dvojice stabilních týmových útočných opor Jamie Benn – Tyler Seguin zatím pravidelně boduje a odvádí přesně ty služby, které od nich velezkušený staronový coach Ken Hitchcock, který tým převzal před letošní sezonou, očekává. Perfektní služby zatím odvádí rovněž mladý švédský bek John Klingberg, který je čtvrtý v bodování beků celé soutěže (3+6), což je druhý rozdílový faktor oproti Naftařům, tedy produktivita obránců. Co však Hvězdy z Dallasu brzdí ve větším rozletu je velká nevyrovnanost výkonů jednotlivých řad, ještě výrazně větší, než v případě Oilers. Výkony mistra světa z Prahy 2015, někdejší dvojky draftu roku 2001 (první byl tehdy ruský hokejový bohatýr Ilja Kovalčuk) a syna italských rodičů Jasona Spezzy mají zdá se rok od roku spíše klesající tendenci. Od Alexandra Radulova asi realizační tým očekával také více (zatím 1+3). Největším zklamáním však patrně bude zatím český urostlý bijec a reprezentant Martin Hanzal (zatím 1+0 a hrozivých -7), který zůstává daleko za svými nejlepšími výkony. Druhý Čech v týmu, Radek Faksa může být zatím se svými výkony vcelku spokojen, i když i zde by se dalo určitě ještě na lecčems zapracovat.
Pro Dallas je situace přesně opačná, jedná se pro něj o druhé z pěti venkovních utkání v řadě za sebou, naposledy ztratili Stars zápas v Denveru s místními Avelanche 3:5.
Speciální večer čeká dnes na amerického křídelníka Tylera Pitlicka, který zapadl poměrně ideálně do sestavy Stars a zatím jim odvádí cenné služby. Do loňské sezony patřil do kádru Naftařů a v minulém ročníku předváděl, až do svého nešťastného dlouhodobého zranění, pro svůj tým cenné služby a výborné výkony. V dresu Oilers odehrál celkově 48 zápasů, v nichž vstřelil 10 gólů a na další tři přihrál. Bohužel do play off zasáhnout nemohl.
V letošní sezoně se jedná o první ze třech vzájemných duelů, avšak jediný na kanadské půdě. Stejně tak třikrát se soupeři sešli proti sobě v loňské sezoně. Dvakrát v Rogers Place, kde nejprve oba body uloupili Stars za výhru 3:2 (nejlepším hráčem Oilers a druhou hvězdou zápasu byl vyhlášen tehdy právě Tyler Pitlick), na jaře pak v honbě za play off Naftaři svého soupeře zdrtili 7:1, což byla zároveň jejich největší výhra v uplynulé sezoně. V podzimním zápase v Dallasu pak Oilers zvítězili 5:2, hattrickem se blýskl Connor McDavid.
