Kdo by byl řekl, že souboj Edmontonu a New Jersey bude probíhat za současné konstelace, jako je nyní? Edmonton byl před sezonou pasován na jednoho z favoritů ligu, naproti tomu s týmem ze státu New Jersey se moc nepočítalo. Vše je ale oproti předpokladům úplně obráceně. Oilers jsou po Arizoně druhým nejhorším týmem celé NHL a Devils vévodí své Metropolitní divizi a na Východě jsou třetí za suverénní Tampou a Columbusem, který má shodně bodů, stejně jako čtvrtý Pittsburgh. Dnešní zápas tedy bude mít favorita v Americkém týmu a Oilers budou ti, kteří se budou snažit o zdolání tvrze.

Je to zvláštní. Loni totiž New Jersey skončilo na úplně posledním místě Východní konference se ziskem 70 bodů, zatímco Edmonton jen těsně na druhém místě konference Západní se 103 body. Považte – rozdíl 33 bodů a to při dvoubodovém bodovacím systému je sakra propastný rozdíl. Proč minulou sezonu ale vůbec připomínám? To proto, že proti sobě nastoupí téměř totožné týmy. Oba týmy totiž posílili jen kosmeticky a to po dvou hráčích na obou stranách. Nemyslím tím samozřejmě prospekty a hráče s dvoucestnými smlouvami. Prostě obě mužstva jen doplnili stavy. Tak proč je tu takový rozdíl? Kde je chyba, to si asi říkáme od začátku sezony asi všichni, kteří se o Edmonton zajímáme. Chyb bychom asi našli hodně, ale otázka je – proč? Tým loni šlapal jako hodinky, v play off vypadl až v sedmém zápase s Ducks a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se zbytečně nechybovalo a přes Anaheim se postoupilo? Vždyť Nashville, který hrál finále, nebyl týmem, se kterým by se nedala hrát vyrovnaná partie. A Stanley Cup nakonec vyhrál Pittsburgh, který letos také hraje velmi rozpačitě a jeho výsledky jsou jako den a noc.

Kádr je téměř stejný, teoreticky by měl být ještě silnější. Ze základní sestavy odešel prakticky jen Jordan Eberle a ten se ve své poslední sezoně velmi trápil a byl jen stínem kdysi velkého hráče. Eberle nebyl loni tím, kdo by na sebe strhával odpovědnost a ani tím, kdo tým táhl. Ne, v jeho odchodu to tedy může být těžko. Místo Eberleho přišel talentovaný Ryan Strome a podepsán byl zkušený Jussi Jokinen. Jinak tým zůstal pohromadě a měl vyjít vstříc Stanley Cupu. Jenže zatím se plácá u dna. Dokonce i Arizona Coyotes, kteří ve 14 zápasech získali pouhopouhé 3 body, dokázali vstřelit o 13 branek více než Oilers, kteří jsou také proto vůbec nejhůř skórujícím týmem celé NHL. Pozor, ne tak ale střílejícím. Tam patří Oilers k samé špičce. Tak že by přecejen prachobyčejné proměňování šancí? Že by to bylo ale tak jednoduché, se nechce věřit asi nikomu. Herně to totiž také není úplně ono, i když prakticky každý zápas Oilers svého soupeře přestřílejí. Střely ale také nevypovídají o všem. Vypovídají možná o tom, že tým se snaží, o tom že za svými soupeři nezaostává tak výrazně. Oilers jsou dokonce velmi často během zápasu ve vedení. Jenže o to prakticky pravidelně přijdou a nakonec body odevzdají.

Na hráčích je pak vidět nervozita a zklamání. Když se podíváte na zmar v jejich obličejích, je vidět že je to trápí a že v týmu něco není v pořádku. Otázka teď je, co s tím. Trenéři už protočili sestavu tolikrát, vyzkoušeli tolik variant, že tudy cesta asi nevede. I s kolegy si říkáme, že do týmu by měl přijít přímý zásah a měl by proběhnout nějaký trejd, který by dokázal tým probudit, dokud je ještě čas. Hraje se 82 zápasů, odehráno je 11 a to ještě není tak špatné, abychom věšeli hlavy. Není to ale zase takové, aby se to mohlo jen tak hodit za hlavu. Zásah zvenčí prostě přijít musí. A oproti spekulacím, kdy se jako nejpravděpodobnější artikl k obchodu jevil Ryan Nugent-Hopkins si myslím, že zrovna on by odcházet neměl. “Nugeta“je totiž jedním z hráčů, který i v těchto hubených časech snese přísnější měřítko. Spolu s McDavidem je s 5 góly nejlepším střelcem týmu a to musíme vzít v úvahu, že tento hráč už má v klubu trošku jiné povinnosti, než tomu bylo v době, když začínal. Vypracoval se totiž na výborného defenzivního hráče a svou kvalitu dokazuje i právě nyní. První formace také nehraje špatný hokej. Kapitán Connor McDavid v 11 zápasech zaznamenal 13 bodů, Patrick Maroon bodů 9, navíc bodoval šestkrát v řadě. Leon Draisaitl má v 7 zápasech bodů 8. Po těchto čtyřech hráčích je to ale už jen velká bída a zmar. Ne bodově, ale alespoň odváděnou prací bych vyzdvihl ještě Marka Letestua, který hraje tradičně spolehlivě. V obraně nelze nepostřehnout jistý progres u Darnella Nurseho, který evidentně přes léto na sobě zapracoval a hraje výrazně lépe než loni. To je ale asi tak vše.

Nedaří se Milanu Lucicovi, který zatím vstřelil jediný gól, na ledě navíc vypadá otráveně a hra na kterou jsme u něj zvyklí, je tatam. Jeden gól má na kontě i Ryan Strome, navíc i on nepředvádí nic zázračného. Nedaří se další posile, veteránovi Jokinenovi, který zatím zaznamenal pouze jedinou asistenci a už si i vyzkoušil roli zdravého náhradníka na tribuně a dnes by to mělo být podruhé. Kassian, Slepyshev, Khaira, Caggiula a Pakarinen jsou dokonce úplně bez bodu. Čili naprosto nulová pomoc od třetí a čtvrté formace a od té druhé jen velmi sporadická. Jenže tým přece nemůže táhnout jen první formace! Obrana také občas chybuje, oba brankáři mají hrozivá čísla, ale nemyslím si, že právě v defenzivě je náš největší problém. Vypadá to, že defenzivní hráči z týmu se spíše jen vezou se špatnými výsledky celého týmu. Obránce a brankáře bych z toho zatím prostě vynechal. Hlavní faktory bych viděl právě ve špatné hře ostatních formací, kteří tu první nedokáží podpořit a dále přesilové hry, oslabení a zbytečná vyloučení.

Edmonton – loňský postrach přesilovek je letos jen slaboučkým odvárkem, přitom sestava je na ně stále stejná. A neubráněná oslabení? Další kapitola. A jak jsme asi zaznamenali, právě kvůli těmto situacím nejčastěji prohráváme. Necháme se až příliš často zbytečně vyloučit a pak inkasujeme. To se také děje nejspíše nejčastěji kvůli frustraci a velké namotivovanosti, na našich vyloučeních to je totiž moc vidět. A soupeři, kteří to vědí, na to evidentně dokáží zareagovat a trestat to. Umím si představit, co trenéři soupeřů říkají před zápasem v kabině, když nastupují proti nesebevědomému týmu, který je otrávený a po inkasování se rozsype jako balíček karet. Jakmile tým ze sebe shodí deku, začne si zase věřit, i já věřím tomu, že to bude opět postrach ligy a není ještě pozdě na to, aby se to nestalo. Musí se ale něco stát…

Pojďme se ještě podívat o patro níže do Bakersfieldu. Jesse Puljujarvi, na kterého je asi zaostřeno naše oko nejvíce v 9 zápasech vstřelil 1 gól a přidal 4 asistence. Čili žádná sláva ani tam. Samozřejmě to ale neznamená, že Puljujarvi ještě něco neukáže. Je mladý a času má dost. U tohoto hráče asi musíme být daleko trpělivější než u jiných, potenciál v sobě má. Ale jak už jsem psal, postavení na draftu je hodně zavádějící. Zatímco Auston Matthews a Patrik Laine naskočili do NHL hned v prvním ročníku záhy po draftu a staly se z nich velmi rychle hvězdy ligy, Třetí Pierre-Luc Dubois v Columbusu paběrkuje. A třeba až sedmý v pořadí Clayton Keller, kterého si vybrala Arizona, ve 14 zápasech zaznamenal úžasných 15 bodů, z toho 9 gólů. Devátý Mikhail Sergachev z Montrealu ve stejném počtu zápasů má bodů 11 a to je obránce! Jesper Bratt, který dnes nastoupí za Devils má v 11 zápasech 10 bodů a to šel ze 162 místa v 6 kole.

Bodování Condors vede s 8 body Ty Rattie, kterého jsme v létě podepsali jako volného hráče, v dresu Oilers ale ještě šanci nedostal. Obránce Ryan Stanton, kterého Peter Chiarelli podepsal ve stejný den jako Rattieho, tedy 1.července se zranil už během přípravného kempu. Před třemi dny byl přes waiver poslán do Bakersfieldu na rozehrání. Pokud tam zůstane nebo se v Edmontonu přecejen během sezony objeví, ukáže čas. Stanton za Condors odehrál zatím dva zápasy. Talentovaný obránce Ethan Bear, kterého v Edmontonu všichni sledují a který by měl být budoucností Oilers od této sezony už konečně nastupuje v AHL a je blíže k tomu se do prvního týmu brzy dostat a myslím, že to nebude trvat dlouho. Bear údajně v Bakersfieldu podává dobré výkony a co se týče bodového zisku, tak na kontě má 5 bodů v 8 zápasech.

Trenér Todd McLellan má až na dlouhodobě zraněného Sekeru k zápasu s Devils k dispozici kompletní kádr. Dnes je zlomový zápas pro Kailera Yamamota, protože dnes odehraje v dresu Oilers svůj zápas číslo 9 a to je hranice pro rozhodnutí, jestli zůstane nebo bude poslán na farmu aniž by Oilers ztratili rok z jeho nováčkovského kontraktu.

Pravděpodobná sestava Oilers:

Maroon – McDavid – Draisaitl

Lucic – Nugent-Hopkins – Yamamoto

Caggiula – Strome – Slepyshev

Pakarinen – Letestu – Kassian

 

Nurse –Larsson

Klefbom – Benning

Auvitu – Russell

brance bude jednička týmu Cam Talbot.

Zastavme se ještě u našeho dnešního soupeře. Jak jsem psal, i Devils do týmu příliš nezasahovali. Generální manažer Ray Shero přivedl zkušené útočníky Drew Stafforda a Markuse Johanssona. Trenér John Hynes se snaží do týmu zapracovat jedničku letošního draftu Nica Hischiera, i když si myslím, že by mu neškodil jeden rok v AHL. Hischier totiž zatím v zámoří odehrál pouze jedinou sezonu a to v juniorské QMJHL a profesionální hokej v zámoří je přecejen jiné kafe než hokej doma ve Švýcarsku. Navíc v jeho 18 letech má ještě spoustu času. Dnes budeHischier si zatím připsal v 11 zápasech 7 bodů za 2 góly a 5 asistencí, což není špatné, ale i přesto bych u něj s vývojem nepospíchal. Hischier hraje v New Jersey v první formaci s Taylorem Hallem a Drew Staffordem.

Taylor Hall, dlouholetá opora a bývalá ikona Edmontonu je nyní nejproduktivnějším hráčem Devils s 15 body za 3 góly a 12 asistencí. To je o 2 body více než Connor McDavid. Devils se prostě daří a Hall konečně potvrzuje svůj potenciál. V minulé sezoně po přestupu z Edmontonu to totiž tak nevypadalo. Hall si loni v 72 zápasech připsal 52 bodů a jeho výkony nebyly takové, s jakou k Devils přicházel. Mladý Americký obránce Will Butcher, který hraje svoji první sezonu v NHL, zaznamenal 11 asistencí v 11 zápasech. Švédské křídlo Jesper Bratt, o kterém jsem se již zmiňoval, má tedy bodů 10. A to jsou hráči draftovaní až z 5 nebo 6 kola. Nejlepším střelcem týmu je s 5 góly Brian Gibbons, který v NHL hrál před touto sezonou naposledy v roce 2015.

Ve středečním zápase ve Vancouveru se už v prvním střídání zranil Markus Johansson, když narazil hlavou do mantinelu. Do zápasu už se nevrátil a jeho start je velmi nepravděpodobný. Hrát nebudou určitě další útočníci Kyle Palmieri a Travis Zajac. Zatímco Palmieri by se měl vrátit v dohledné době, Zajac je mimo hru dlouhodobě a není jisté, jestli do této sezony vůbec zasáhne. Naopak svůj debut v dresu Devils ve středu prožil Brian Boyle, který se několik měsíců pral s leukémií. Zdá se, že jeho boj je úspěšný, ve Vancouveru jako člen čtvrté formace odehrál něco přes 15 minut.

Pravděpodobná sestava Devils:

Hall – Hischier – Stafford

Wood – Henrique – Bratt

Gibbons – Zacha – J.Hayes

Coleman – Boyle – Noesen

 

Greene – Severson

Moore – Santini

Mueller – Butcher

brance nastoupí jednička týmu Cory Schneider, který ve Vancouveru vychytal shootout, když pochytal všech 37 střel Canucks. Ještě dodám, že Schneider se minulý týden stal čerstvým otcem. Svému týmu kvůli tomu chyběl ve dvou zápasech.

Co se týče vzájemných zápasů, tak v loňské sezoně se v obou zápasech radoval Edmonton z výher po prodloužení 3:2 a 2:1. Z posledních 10 zápasů mezi oběma kluby, které se odehrály v rozmezí od roku 2010 do roku 2017, je stav shodný. Každý tým zvítězil pětkrát. Dnes Oilers hrají předposlední zápas na domácím ledě (pozítří je ještě čeká Detroit) než vyrazí na čtyřzápasový trip po východním pobřeží USA, kde se utkají postupně s týmy Islanders, Devils, Rangers a Capitals.

 

Zápas v Rogers Place V Edmontonu se hraje od 2:00 SEČ. Přímým přenosem ho mimo jiné vysílají programy Nova Sport 2 a Nova Action.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *