Na jaře se tým Edmonton Oilers poprvé po předlouhých 11 letech znovu podíval do play off. Ačkoliv si rozhodně nelze v této fázi sezony vybírat a mezi šestnácti vyvolenými nelze hledat slabých soupeřů, obhájci vítězství v Západní Konferenci San José Sharks budili prostě před prvním kolem respekt. Nezkušení, vyřazovacími boji neošlehaní, mladí Naftaři se však nedali a svého rivala dokázali v prvním kole Stanley Cupu přetlačit. 23. dubna zvítězili v sérii počtvrté, čímž poslali borce tipu Burns, Thorton, Pavelski či Marleau na dovolenou a sami si hokejovou sezonu protáhli o dalších sedm zápasů. Měli tak odstartovat novou éru organizace, plnou výher, radosti a úspěchů. Optimismus a očekávání byla obrovská.
Ovšem cesta vzhůru, jak zatím první třetina letošního ročníku ukázala, bude daleko strastiplnější, než si kdokoliv s „ropnou kapkou“ v srdci dokázal připustit. I když se v posledních zápasech výkony týmu, snad až na zápas proti Predators, zvedají, body pozvolně přibývají, pořád to není to ono, co se od týmu kolem Connora McDavida očekává. Ba co hůř, pomalu, ale stále jistě se odstup na postupovou osmičku bodík k bodíku zvětšuje. Před dnešním zápasem jsou Olejáři stále na předposledním místě své konference, ztráta na osmé místo (v současné době jej drží Dallas Stars) je již osmibodová. O nepovedeném startu do sezony jsme zde již psali mnohokrát, co však v současné době brzdí Naftaře v rozletu nejvíce, to jsou domácí zápasy. Poslední výhru v Rogers Place oslavili domácí proti Arizoně (a jednalo se o výhru hodně šťastnou) 29. listopadu. Když vezmeme v potaz sílu soupeře, předvedený výkon a umělecký dojem, byť na něj se hokej nikdy nehrál, nehraje a patrně ani hrát nebude, posl
ední domácí „jízdou“ byl zápas proti nováčkovi z Les Vegas 15. listopadu (8:2). Od té doby NIC. Postupně domácí led Edmontonu dobyly – St. Louis, Toronto, Philadelphia a již zmíněný Nashville. Oilers sehráli doma zatím 15 zápasů z 33 celkově odehraných a dva body brali pouze 5x. Tj. úspěšnost na domácím ledě onen pověstný nekonečný desetinný rozvoj značící procentuálně jednu třetinu. A to je prostě žalostná bilance!
V posledním vítězném zápase na ledě Minnesoty se vrátil do branky po zranění Cam Talbot a všem zainteresovaným, včetně fanoušků se jistě ulevilo. Má-li tým nastartovat nějakou zběsilejší bodovou jízdu za postupem, bez Talbota v brance, či nějakého vydařeného trejdu, to patrně nepůjde. Týmová jednička dokázala proti Wild tým podržet s bilancí 29 zákroků z 31 střel a úspěšností 93,55%. A hlavně, do branky Naftařů nepřistál žádný laciný gól. Velmi zajímavý je fakt, že se prezentoval na vlas stejnou bilancí jako při svém posledním vystoupení, v němž se bohužel zranil, proti Coyotes, tedy při posledním domácím úspěchu Olejářů. Základní stavební kámen pro další týmový vzestup by tak snad měl být na svém místě.
V poslední době chytil poměrně slušnou formu Milan Lucic, klíčový faktor posledního zápasu s Minnesotou a první hvězda utkání. V produktivitě týmu je již druhý za Connorem McDavidem s bilancí (8+16, +5), o bod před duem Ryan Nugent-Hopkins (13+10) a Leon Draisaitl (8+15). Výše zmíněný kapitán Connor McDavid je však v klubovém kanadském bodování stále naprosto bezkonkurenční a na ledě nepostradatelný. Jeho 40 bodů (12+28) je momentálně pátým nejlepším bodovým součtem v celé NHL, 6 bodů za lídrem produktivity Nikitou Kučerovem z Bolts. Stejné pořadí mu patří i mezi nahrávači v lize, když tuto statistiku vede se 33 asistencemi český reprezentant Jakub Voráček. Ovšem i přes zlepšené výkony to stále není v útoku úplně ono. Týmu snad nelze upřít v poslední době snahu, bojovnost (několik gólů při vlastním oslabení v poslední době budiž toho příkladem), 
ovšem chybí, výrazně chybí nějaký snajpr, zabiják, ryzí střelec. A je to ještě zvýrazněno faktem, že Naftaři momentálně disponují patrně nejlepším nahrávačem ligy. Vedle herního vzestupu Milana Lucice bychom měli zmínit ještě Zacka Kassiana. Toto jméno nikdy v horních patrech produktivity neuvidíte, ale v poslední době je to právě on, kdo by si zasloužil pochvalu za největší bojovnost a oddanost týmu.
V defenzivních řadách je to stále vše „při starém.“ Andrej Sekera nepochybně chybí a všichni vzývají jeho návrat na led. I když současná šestka vyvolených beků neodvádí úplně špatné výkony, rozhodně není hra obránců zlatý hřeb hokejových představení Oilers. Chybí konstruktivista, produktivita, klid na hokejkách. Zkrátka současná sestava Edmontonu momentálně nedisponuje vzadu ničím, čím by měla výrazně zaujmout. Byť výkony Matta Benninga či Yohanna Auvitu jsou příslibem do budoucna. V poslední době se rovněž výrazně zvedla hra Darnella Nurse. Za vše snad jmenujme fakt, že neproduktivnějším bekem je zatím ryze defenzivní typ obránce Kris Russell (2+11, +1), a to i přesto, že jeho herní vytížení zatím není takové, a jeho celkové výkony rovněž zaostávají zatím, co se od něj očekává a co nám předváděl v loňském ročníku.
Dnešní soupeř Oilers a od roku 1991 tradiční divizní rival ze San José rovněž nevstoupil do úplného začátku sezony nijak oslnivě. Ovšem postupně se Sharks rozehráli a dnes jsou sedmí v konferenci se ziskem 8 bodů, což je stejně, jako má osmý Dallas. Tudíž dnes se nebude hrát o dva, ale o rovnou o čtyři body (a možná i pět či šest). I toto zvyšuje atraktivitu zápasu, pro Naftaře tolik důležitého. Ale velmi důležitou pasáž ročníku hrají právě i Žraloci. Zápasem venku s Calgary (3:2) totiž zahájili sled šesti zápasů (3+3) proti divizním rivalům v řadě. Naposledy padli ve Vancouveru 3:4p, když se jejich katem stal bývalý hráč Edmontomu Sam Gagner. Po dnešním vystoupení na ledě Oilers je do konce prosince čekají doma odvety s Vancouverem a Calgary, plus zápas proti Kings. Tedy ani Sharks si nemohou dnes dovolit rozdávat body „potřebným“.
Když mluvíme o San José, nelze nezmínit jméno Joe Thornton. Ikona, hrající legenda, druhý v produktivitě aktivních hráčů, úspěšný kanadský reprezentant. Olympijský vítěz, dvojnásobný vítěz světového poháru. Ovšem také hráč, který doposud nikdy nevyhrál Stanley Cup a v jeho 38 letech již patrně příliš šancí mít nemusí. I přes to, že se jedná vskutku o veterána NHL, je v klubové produktivitě momentálně druhý (5+17, -6) za Loganem Couturem (15+11, +4). Třetí je obránce Brent Burns (6+14, ovšem -10), který však rozhodně zatím marně hledá loňskou formu, která mu vynesla James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce ligy, když dokázal rovněž vyhrát mezi všemi beky produktivitu (29+47) a v jejím celkovém pořadí byl jako obránce dokonce devátý. Čtvrtým mužem kanadského bodování je u Sharks český reprezentant se slávistickými kořeny Tomáš Hertl (7+11, +1). Úplně svoji nejšpičkovější formu zatím v letošní sezoně nechytil ani gólman Martin Jones, mistr světa z Prahy 2015, který je zatím na číslech 2,54 branky na zápas, 91,44% úspěšnosti, byť je to stále lepší, než v případě Cama Talbota.
Ale zpět k hráči s 19 na zádech a notoricky známou přezdívkou „Jumbo Joe“. Momentálně je totiž na 19. místě historické tabulky produktivity, o bod za svým krajanem Dougem Gilmourem. V 1477 zápasech sebral již 1413 kanadských bodů (389+1024). Pokud by dnes se bral dva kanadské body (doufejme, že si oslavu schová na domácí led), posune se Joe Thorton na 18. příčku do těsného závěsu za Adama Oatese (1420) a nejproduktivnějšího Američana historie Bryana Trottiera (1425).
I když v posledních letech patří San José mezi špičku ligy, v zásadě se jedná z hlediska Olejářů o jejich oblíbeného soupeře. Celkově se jedná o jejich 115 zápas v historii, z nichž Olejáři v normální hrací době zvítězili 51x, kdežto Žraloci 45x. V loňském roce, pokud odhlédneme od osmifinálové série Stanlay Cupu (4:2 pro Oilers), byla bilance obou soupeřů taktéž příznivá pro Naftaře 3-1-1, v posledních deseti zápasech základní části 6-2-2. Vedle Sekery nemohou dnes Olejáři počítat stále ještě ani s Adamem Larssonem. Soupeř přijede bez dánského útočníka Michaela Boedkera a kanadského mladého forwarda Barclaye Goodrowa, nejistý je rovněž start nejproduktivnějšího muže týmu Logana Coutura.
Zápas začíná tradičně ve 3:00 SEČ a věřme, že Oilers prolomí šňůru domácích ztrát, Žraloky přehrají a začnou je tak stíhat i v tabulce konference, což by značilo, že se vracejí do boje o play off!
