Zápas s Ducks byl na dlouhou dobu poslední, který Oilers odehráli před zraky domácích fanoušků. K jejich radosti alespoň vítězný, i když se nakonec rozhodlo až v nájezdech. Horší to bylo s předchozími zápasy. Totiž předtím předcházely tři prohry s Chicagem, Winnipegem a Los Angeles, přičemž ty dvě poslední skončily 0:5. Je za námi polovina ročníku. Sezona ještě není ztracena, ztráta ještě není tak velká, protože oproti loňské sezoně se favoritům tolik nedaří a body se daleko více rozmělňují mezi více týmů. Pokud ale ještě na play off vůbec chceme pomýšlet, takovéto ztráty a ještě v domácím prostředí jsou jen další prknem na závoře k play off, kterou si tak sami uzavíráme.
Letos se hraje zvláštní ročník. Favorizované týmy, které udávaly tempo v loňské sezoně zaostávají. O prvenství v Západní konferenci se rvali až do posledního zápasu týmy Edmontonu a Anaheimu. Ducks nakonec o kousek svého soupeře nakonec přemohli. Nyní je Edmonton s 39 body téměř na chvostu konference a Anaheim je devátý. Dalším z lídrů byla Minnesota. Ta je nyní na osmém místě. San Jose jsou sedmí a Chicago dokonce až jedenácté. I když zrovna u nich překvapen nejsem, protože jejich předsezonní výměny jsem dodnes nepochopil a umístění podle mě na to přesně pasuje. Naopak velmi se zvedl Winnipeg, který je nyní druhý. Otázka je jak dlouho jim to vydrží, když jejich ofenzivní lídr Mark Scheifele na dlouhou dobu kvůli zranění vypadl ze sestavy. Ve čtyřech zápasech bez něj ale třikrát vyhráli, takže zatím se s jeho absencí dokáží vyrovnat skvěle. První je Vegas, kapitola sama o sobě. Kdo neviděl, neuvěří. Tento tým totiž není ve vedení náhodně. Skvělé výsledky jsou totiž důsledkem opravdu kvalitní hry a jejich body jsou zasloužené. Lepší je v celé lize jen Tampa, která má o 3 body více. Lightning ale letos hrají naprosto parádně.
Čím to že Vegas tak září, když je tento tým poskládán spíše z hráčů, kteří byli v ostatních týmech přebyteční? Týmové pojetí, obětavost a skvělá práce trenérů i generálního manažera. Doufám, že jim to vydrží, protože tento sympatický tým všem ukazuje, že se to dá dělat i JINAK a i když je to jejich první sezona v existenci klubu, úspěch bych jim přál. Naproti tomu například v Edmontonu se nedaří navázat na parádní loňskou sezonu, kdy jsme byli postrachem ligy. Tým se zase tak moc nezměnil, přesto je situace taková, že na play off nyní ztrácíme 8 bodů. Ano to není moc. Musíme si ale uvědomit, že pod hranicí play off je (pominu-li Arizonu, která už to asi nedokáže) šest klubů, kteří se do play off ještě můžou dostat a ti, kteří pozice zatím drží, také nebudou stále prohrávat. Sezona ještě ztracena není, jsme v půlce a když budeme mít konzistentnější výkony a nebudeme zbytečně ztrácet a to hlavně na domácím ledě, stát se může všechno. V minulosti to ostatně dokázalo hodně klubů a některé z nich se nakonec ještě radovalo z vítězství Stanley Cupu.
Už jsme psali o tom, že hodně bodů podle nás stálo vyčkávání generálního manažera a šéfa hokejových operací Petera Chiarelliho, který nedokázal zareagovat na události, které MOHLY ovlivnit prozatímní chod sezony. Fakt je, že po celou dobu jsme postrádali lídra obrany. Hlavně přesilovky, které byly naší chloubou a řekl bych stěžejním motorem předešlé sezony výrazně zaostáváme a podle mě to je absencí obránce, který v těchto situacích je neocenitelný. Podívejte na ostatní týmy. Jeden obránce-sniper tam vždycky je. Dokonce i v takovém Calgary takové hráče mají třeba čtyři. Tam mají ale problémy zase s jinými věcmi a potýkají se spíše se špatnou ofenzivou. Ještě samozřejmě není pozdě s tím něco udělat, ale Chiarelli zatím stále nic výraznějšího nepodniká. Jeho čeření vody v podobě Brandona Davidsona nebo Nathana Walkera je dokonce až úsměvné. Nebo k pláči??
Jeho nejnovější přírůstek je angažování brankáře Ala Montoyi z Montrealu. Tato výměna proběhla převčírem a protihodnotou je podmíněná volba ve 4.kole draftu, přičemž Montoya musí odchytat sedm zápasů. V opačném případě se ze 4.volby stane 5.volba. Nevím jestli právě tato výměna zacelí tlačící botu na brankářském postu. Montoya totiž poslední dobou svými výkony zrovna neoslňuje. V této sezoně nastoupil zatím jen ke čtyřem zápasům, ve kterých inkasoval celkem 14 gólů a jeho úspěšnost zásahů ani jednou nepřekročila hranici 0.9% (…) Navíc byl dlouho zraněný a poslední zápas odchytal 5.listopadu. Nevím jestli právě on je mužem, který v případě dlouhodobější absenci nebo výpadku formy Cama Talbota dokáže být plnohodnotnou jedničkou a jestli zvýší konkurenci tak, jak by jsme to potřebovali. Jako dvojka ano, ale jinak nevím. Možná i proto, že několik mladých nadějných brankářů (Hutchinson, Pickard, Sparks…) chytá jen na farmě a jejich trejd by mi přišel daleko logičtější. Ale do Chiarelliho plánů a hlavy nevidím a navíc se s jeho myšlením nyní velmi rozcházím, takže to berte jen jako můj subjektivní názor. Cam Talbot by ale konkurenci potřeboval, protože ani jeho výkony nejsou kdovíjak oslnivé. Ještě dodám, že Montoya má smlouvu na tuto a ještě další sezonu.
Médii v zámoří navíc proběhly i zprávy o tom, že velmi nespokojený je se situací současná dvojka Laurent Brossoit, který se měl v této souvislosti i ostřeji vyjádřit do médií. Montoya by už dnes v Dallasu měl krýt záda Talbotovi. V důsledku toho byl Laurent Brossoit umístěn na Waiver a pokud si ho nikdo nevybere, poputuje do Bakersfieldu. Tam je nyní je nyní jedničkou Nick Ellis, který po celou dobu kryl v tomto období Brossoitovi záda, ale v NHL si svůj debut dosud nepřipsal. Za Condors odehrál zatím 16 zápasů a úspěšnost zásahů má 0.903% a průměr 2.94, což není moc dobré, ale při formě Condors těžko dávat vinu jen jemu. Sestava by se po vítězném zápase měnit neměla. Tím spíše, že i dnes stejně jako v zápase s Anaheimem bude chybět Patrick Maroon, který byl suspendován za hit na Drew Doughtyho ve střetnutí s LA.
Místo Maroona do sestavy naskočil Anton Slepyshev a hrát by měl i dnes. V obraně se spolu v posledních zápasech v sestavě střídají obránci Matt Benning s Brandonem Davidsonem. Každý z nich byl u jednoho z pětigólových debaklů, přičemž Benning hrál v zápase s Ducks a dá se s ním počítat i do dnešního zápasu s Dallasem. Marodka je prázdná.
Co se týče týmové produktivity, tak tu vede nikterak překvapivě kapitán Connor McDavid se 46 body. McDavid má průměr více než jednoho bodu za zápas. Je i nejlepším nahrávačem s 32 asistencemi. Nejlepším střelcem týmu je s 15 zásahy Ryan Nugent-Hopkins. Velice zajímavá jsou čísla účasti na ledě. Jedenáct hráčů se může pochlubit tím, že je v plusu, zatímco devět hráčů je v minuse. A ty rozdíly jsou opravdu někdy velice markantní. Například loni velmi kritizovaný Darnell Nurse má 13 plusových bodů! Oproti tomu například Oscar Klefbom má 9 minusových a Mark Letestu rovnou 13. Andrej Sekera, který po dlouhé absenci nastoupil zatím do sedmi zápasů má i stejný počet minusových bodů, přičemž ani v jediném zápase se nedostal do plusových hodnot. Sekera už je po počátečním oťukávání nyní už členem první přesilovkové formace.
Edmonton dnes v Dallasu začíná svůj pětizápasový trip, který bude poté postupně pokračovat do Chicaga, kde hrajeme už zítra a poté do Nashvillu, Arizony a Vegas. Po posledním zápasu s Golden Knights budou mít Oilers 6 dní pauzu, než 20.ledna po dlouhé době opět nastoupí v domácí aréně proti Vancouveru.
Jak je na tom náš dnešní soupeř? Dallas Stars dnešním zápasem končí pětizápasovou domácí sérii a poté mají 6 dní volna. Dallas si v těchto zápasech vedl dobře. Výhry nad St.Louis, San Jose a New Jersey ho posunuly na šestou pozici v Západní konferenci. V Dallasu hraje letos prim čtveřice Benn, Seguin, Radulov a také John Klingberg. Posledně jmenovaný je s 36 body (5+31) lídrem bodování obránců v NHL. Klingberg je rovněž členem hlavního přesilovkového komanda a v početních výhodách zaznamenal 14 bodů, cože je nejvíce z celého mužstva, takže pozor na něj! Nejproduktivnějším hráčem je kapitán Jamie Benn s 38 body, nejlepším střelcem s 20 góly jeho parťák z první formace a Chiarelliho oblíbenec Tyler Seguin. Třetí člen Seguinovy formace. Alexander Radulov Dallasu vrací důvěru v něj před sezonou vloženou a ukazuje Canadiens, jakou udělali chybu, když si ho po sezoně nechali utéct. Loni totiž neměl špatnou sezonu, nyní má ale našlápnuto ještě výše. Zatím zanamenal 35 bodů. Navíc také konečně zkrotil svoji bouřlivou povahu a seká dobrotu.
Český útočník Radek Faksa zaznamenal slušných 20 bodů (10+10). Zklamáním jsou ale výkony Martina Hanzala, který zatím i vinou zranění odehrál 27 zápasů, ve kterých vstřelil pouhé 3 góly a přidal 4 asistence. Na marodce má trenér Ken Hitchcock pouze útočníka Remi Elieho. Proti svému bývalému chlebodárci dnes nastoupí také Tyler Pitlick, který byl v organizaci Edmontonu od roku 2010 až do léta loňského roku, kdy podepsal jako volný hráč smlouvu s Dallasem. Pitlick zatím v dresu Stars zaznamenal slušných 15 bodů (7+8) a je stálicí sestavy Stars, což u Oilers nikdy neplatilo.
Edmonton s Dallasem se dnes střetnou v American Airlines Center v Dallasu v pro našince příznivých 21:00 SEČ.
Ještě se lehce podívejme do historie když je ten víkend…
Dallas Stars jsou pro Oilers asi nejnepříjemnějším soupeřem vůbec, alespoň co se novodobé historie klubu týče. Vše začalo v sezoně 1997/98 kdy na sebe oba týmy narazili v semifinále konference. Dallas tehdy vyhráli 4:1 na zápasy. V této sezoně se s aktivní kariérou rozloučil legendární obránce Kevin Lowe, rekordman v poštu odehraných zápasů v dresu Oilers, nyní viceprezident klubu. Další sezona 1998/99, Dallas vítězí ve čtvrtfinále 4:0 na zápasy. Nakonec vyřazuje ještě St.Louis, Colorado a Buffalo a získává svůj zatím jediný Stanley Cup! Jako hlavní trenér je u toho také současný lodivod Stars Ken Hitchcock, který se před sezonou do Dallasu vrátil po 15ti letech. Byla to také sezona v níž Josef Beránek v dresu Edmontonu vyrovnal své bodové maximum – 49 bodů, ze sezony 1993/94. Po přestupu z NY Islanders první sezona pozdější Edmontonské legendy Tommyho Sala.
A je tu další ročník 1999/2000. Dallas vítězí opět ve čtvrtfinále 4:1. V dresu Oilers, tedy svého srdečního klubu, se kterým získal nejvíce úspěchů se loučí jiná brankářská legenda, Bill Ranford. Od roku 2006 až dodnes trénující gólmany u LA Kings. Jen mimochodem v ten samý ročník skončil s kariérou i jeho někdejší parťák Grant Fuhr, ten ovšem naposledy do soutěžního zápasu naskočil v dresu našeho úhlavního rivala, Calgary Flames. Sezona 2000/01, Edmonton se trošku vzpouzí, když s Dallasem prohrává taktéž čtvrtfinále, tentokrát ale 4:2. Poslední zápas v kariéře zde v dresu Oilers odehraje František Musil. Po sezoně je do St.Louis vyměněna dlouholetá opora Doug Weight. V sezoně 2001/02 si po několika letech dal Edmonton pauzu a do play off se nepodíval, aby v té další 2002/03 vypadl s kým jiným, než opět s oblíbeným Dallasem! Opět ve čtvrtfinále a opět 4:2. V dresu Edmontonu debutuje Pardubický mladík Aleš Hemský a začíná nová éra. Hemský je totiž jak víme aktivním hráčem dodnes. Předchozí tři sezony dokonce hrál v dresu Dallasu, nyní hraje za Montreal. Mezi lety 1997 až 2003 tedy Edmonton Dallasem pětkrát vyřazen, hezká sbírka co říkáte???
