Organizace Edmontonu Oilers a všichni fanoušci s ní letos na vlastní kůži zažívají šok, procitnutí ze snu, tvrdý návrat do reality. Předsezonní prognózy se obrátily v prach a na mysl se dere kruciální otázka. Byla loňská úspěšná sezona výjimkou potvrzující neblahé pravidlo, či se jedná o životní zkoušku pevnosti charakterů, odolnosti, zvolené cesty, úkrok za správné cesty za metami nejvyššími? Jít takto dál a doufat, či se vrátit opět na start a začít se vším od počátku? Ať je to tak, či onak, zlomová meta lomu sezony do druhé poloviny je zde a vyhlídky Naftařů na postup do play off se bohužel začínají limitně blížit nule.
Oilers zatím prožívají vskutku hrůzostrašný začátek roku 2018. V lednu odehráli pět zápasů, získali dva body s tím, že jeden Ducks přenechali, při skóre 4:20, a to hráli 3x doma! Od počátku sezony výrazně za konkurencí zaostávali v přesilovkách a oslabeních, v poslední době se jim však rozložila hra jako celek. Nedaří se v ofenzivě, defenzivě, Cam Talbot se trápí v brankovišti, Leon Draisaitl je stínem sebe sama a v poslední době se do herní krize propadá i sám vzývaný Connor McDavid. A co se honí v hlavě dvojici odpovědných mužů, trenéru Toddu McLellanovi i generálnímu manažerovi Peteru Chiarellimu? Tápou a čekají na pověstného Godota, či vidí o pět tahů dále než my a tento stav zapadá do jejich dlouhodobé strategie? Na tomto faktu se vlastně nedokážeme shodnout ani u nás v redakci a možná bychom tímto mohli otevřít diskusi našich čtenářů, neb nám není současný 
stav lhostejný a zajímá nás i váš názor.
„…A když si uvědomíme, že např. osmou příčku drží Wild, pod čarou se pohybují celky jako Chicago, Colorado či arcirival z Calgary, tedy celky, které sice mají jistě svoji nepopiratelnou kvalitu, leč rozkolísané výkony, nemusí se nakonec jevit onen pětibodový odstup zatím stále nijak tragicky…“, toto jsme psali v našem předzápasovém servisu před prvním lednovým zápasem proti Jets. A realita dneška? Podceňované Colorado již osmé místo (47 bodů) a forma jako víno, Wild devátí (47), Ducks desátí (47), Blackhawks jedenáctí (46), Flames dvanáctí (46)…a Oliers? Oilers ti jsou v herní a výsledkové krizi, stále třináctí a k 37 bodům z prosince přidali jen dva další a jsou na 39. Ještě možná zmiňme sedmé Sharks (48), neboť šestý Dallas (51) je již příliš daleko. Počty jsou tedy více než jasné a pokud chtějí do vyřazovacích bojů, musejí doufat v okamžitý obrat a sérii výher v řadě, a již se rozhodně nebavíme o sérii čtyř či pěti zápasů, ale rovnou minimálně deseti a pokud možno k tomu ani jednou neztratit s týmy z vlastní divize a konference! Je toto vlastně vůbec ještě možné dokázat? Naděje umírá poslední a tak se ještě jednou „zapřeme“ a věřme, dnes od 2:00 SEČ na ledě Nashvillu máme možná poslední šanci, a tím nemyslím jednu z mnoha posledních, ale opravdu tu pravděpodobně úplně poslední!
Katem Oilers v posledním zápase s Chicagem se nestal nikdo jiný, než realizačním týmem Naftařů odložený Jordan Oesterle, který v takovém týmu, jako jsou Black Hawks, rozhodně nehraje druhé housle. Borec, který v dresu Edmontonu odehrál za tři roky 25 zápasů s bilancí (0+5, -4). Letos v novém působišti hrál 16x (3+5, +7) a dva ze tří svých gólů vstřelil právě Naftařům! Stav pro současný tým Oilers jaksi symptomatický, i s ohledem na to, jak se vydařily poslední přestupy.
A sám kapitán Connor McDavid na vše sám skutečně nestačí. Sice stále drží desátou pozici v tabulce produktivity (14+33), avšak stále více a více se projevuje fakt, jak moc chybí Olejářům střelec, který by dokázal pravidelně a hojně využít genialitu, šikovné ruce a přehled svého centra. Určitý záchvěv optimismu sice mohlo v předešlém zápase vzbudit složení staronové a vloni tak úspěšné formace Maroon – McDavid – Draisaitl, avšak jako už v této sezoně tolikrát, opět se nakonec ukázalo, že jen přání je otcem myšlenky. Vždyť Patrick Maroon zatím nevstřelil ani 10 gólů. Nejlepším střelcem Naftařů je Ryan Nugent-Hopkins s 15 zářezy, a to je opravdu zoufale málo. Tolik vzývaný Andrej Sekera zatím nastoupil 8x, připsal si pouze jednu asistenci a je již na -8. Inu pokud někdo čekal, že on svůj tým dokáže spasit, zde je odpověď. Ale toto není vinou samotného hráče, zkrátka po tak vážném a dlouhém zranění nelze čekat zázraky na počkání. Inu zatím nefunguje nic, míchání sestavou, občasné výměny hráčů z tribuny na led a zpět, a zázrak se rovněž nekoná. Přesto jsou však ukazatele, v nichž hráči s ropnou kapkou na prsou ligu vedou. Kris Russell je nejlepší v počtu zblokovaných střel (127), Adam Larsson je třetí v celé soutěži v počtu hitů (137) a dokonce druhý v průměru hitů na jeden zápas (3.91). Naftaři dokonce jako tým vedou tabulku týmů v počtů hitů (1158). Jako tým jsou druzí ve zblokovaných střelách (686), první ve střeleckých pokusech na branku v průměru na zápas (34,6), na soupeřovu klec vyslali třetí největší počet ran celkově (1417).
To na rozdíl od vedení Oilers vedení Predators má na výměny hráčů zjevně šťastnou ruku. Ve chvíli, kdy byli dny kanadského reprezentanta Matta Duchenea v Coloradu definitivně sečteny, kromě Ottawy a Colorada se do výměny vložil právě i Nashville, který se dost z mého pohledu stal vítězem této trojité dohody. Predators obětovali sice Samuela Girarda, Vladislava Kameneva a volbu ve druhém kole letošního draftu za to, aby získali to, co jim chybělo. Do města country hudby z Ottawy přišel centr Kyle Turris. Trenér Peter Laviolette zasadil právě do druhého útoku a na křídla mu dal Craiga Smithe se švýcarskou kometou Kevinem Fialou (čtvrtý nejproduktivnější v týmu 11+16), generální manažer David Poile mu k tomu navrch přidal šestileté prodloužení smlouvy s ročním platem šesti milionů dolarů. A Kyle Turris začal ihned plnit to, proč si jej Preds vybrali, zatím nasbíral celkově 28 bodů (8+20), což však v případě Nashvillu je poměrně dost, neboť co zdobí tento tým nejvíce je kolektivní pojetí a na pevné defenzivě založená taktika hry. Druhým nejproduktivnějším hráčem klubu je bek P. K. Subban (když jsme u těch tradů v případě Nashvillu, vzpomeňme na tolik propíranou loňskou výměnu právě tohoto borce z Montrealu za Shea Webbera. Kdo nakonec více vydělal?). Tento čtvrtý nejproduktivnější obránce NHL zatím nasbíral 31 bodů (9+22), jen o dva méně než druhý nejproduktivnější Olejář, elitní forvard Leon Draisaitl. Nejproduktivnějším Predátorem je zatím švédský šikula Filip Forsberg (15+19), který však při porážce 2:4 na ledě Minnesoty 30. prosince utrpěl blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude Predators celkově chybět čtyři až šest týdnů. Z předsezonních posil jmenujme ještě jedno jméno, a sice Nick Bonino. Loňský vítěz Stanley Cupu s Pittsburghem. Jak moc nyní Penguins chybí a právě i tento borec může být tím faktorem, který vloni přiřkl ve finále pohár Tučňákům a nikoliv Predátorům.
Základním stavebním kamenem hry Nashvillu je však finský čahoun v brance Pekka Rinne, který ani ve svých 35 letech neztrácí nic ze svého umu a je ideálně připraven dotáhnout svůj tým na úplný vrchol. Jeho statistiky jsou zatím na číslech 2.47 gólu na zápas, úspěšnost 92.35%, v obou ukazatelích je v první desítce gólmanů v celé lize. Nikdo jiný ze všech gólmanů v celé lize však neví, kdy je potřeba ukázat svoje umění nejvíce, jako právě Pekka Rinne. Vloni ve finále naprosto selhal, a právě o toto selhání je a bude letos ještě silnější než dříve!
Predators si v pohodě drží čtvrté místo v Západní konferenci, s 54 body mají dost nahráno, navíc ztrácejí pouze bod na lídra své Centrální divize Winnipeg Jets s tím, že mají o dva zápasy méně. Play off je pro ně v letošní sezoně naprostá povinnost, tento tým rozhodně myslí výše a svým fantastickým fanouškům by po loňské poslední trpké pilulce rád nadělil i ten poslední krok na piedestal slávy, a tím není nic méně, než zisk ikonického Stanleyova poháru.
Dnešní setkání obou soupeřů je druhým ze tří naplánovaných v letošní sezoně a jediným v hlavním městě Tennessee. 14. prosince se hrálo v kanadské Albertě s výsledkem 0:4 z pohledu domácích. Naftaři tak mají svému soupeři hodně co vracet, ale budou to mít dnes hodně těžké. V loňské sezoně hrál Edmonton v Nashvillu 2x a oba zápasy ztratil, navíc prohrál i ten domácí, byť na samostatné nájezdy, celkově prohráli Oilers s Predátory posledních 8 zápasů v řadě za sebou! Nejvíce bodů proti Preds získal ze současného kádru Oilers Mike Cammalleri (23, 14+9), nejvíce zápasů pak proti tomuto soupeři sehrál Kris Russell (42).
