Karty v brankovišti Oilers nejsou před příští sezonou rozdány tak jasně, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pozice dosavadní jedničky Cama Talbota už by nemusela být tak neotřesitelná, jako tomu bývalo v Edmontonu zvykem poslední dva roky.
V rámci své analýzy zmapuji brankářský „materiál“, s kterým by měl Edmonton do úvodu sezony 2018/2019 vstupovat. Pominu-li mladé talentované gólmany, které mají Oilers v systému (viz. jeden z mých předchozích článků), stojí na startovní čáře následující trio maskovaných mužů – Cam Talbot, Mikko Koskinen a Al Montoya. K tomu, abych získal jakousi hmatatelnou představu o jejich potenciálu a případném přínosu pro edmontonské brankoviště, budu v jejich případě hodnotit tyto tři základní kritéria – zkušenosti (sem zahrnuji odchytané zápasy, celkovou úspěšnost, mezinárodní zkušenosti apod.), dále fyzické parametry (sem zahrnuji věk, výšku, váhu, brankářský styl) a konečně smluvní podmínky (sem zahrnuji cenu hráče, délku kontraktu a perspektivu do dalších let). V této první části analýzy se tedy podrobně podíváme na první kritérium – zkušenosti.
Zkušenosti – studie
Pokud se zaměřím čistě na číselné vyjádření počtu odchytaných zápasů v AHL a v NHL – tyto dvě severoamerické soutěže beru jako nejkvalitnější měřítko pro porovnání hodnocených gólmanů, tak dojdeme k následujícím numerům. Kanaďan Cam Talbot v AHL odchytal během své kariéry 116 utkání v základní části a 10 v play off. V NHL má na svém kontě dosud 253 odehraných duelů v dlouhodobé části soutěže a dalších 15 přidal v nadstavbové části. Druhým v pořadí je Američan Al Montoya, který si k dnešnímu dni připsal celkem 197 startů v základní části AHL a 13 v její vyřazovací části. V nejkvalitnější lize planety přidal Montoya 168 utkání v základní části a žádné v play off (!). Nová akvizice Oilers Fin Mikko Koskinen má v obou zámořských ligách velmi hubenou bilanci, a sice 41 utkání v základní části AHL a 3 ve vyřazovacích bojích a 4 utkání v základní části NHL, v play off žádné.
Uvedené hodnoty ještě nemusí být samy o sobě úplně vypovídající a tak si pomohu dalším podpůrným ukazatelem – počtem odchytaných sezon v pozici brankářské jedničky. Cam Talbot měl takovou sezonu v AHL pouze jednu a další tři ročníky přidal v pozici týmové jedničky v NHL – všechny byly v dresu Edmontonu Oilers. Al Montoya strávil v roli prvního brankáře v AHL jedinou sezonu (48 utkání) a v NHL se na tuto pozici neprobojoval nikdy (!). Mikko Koskinen své konkurenty v tomto hodnotícím kritériu logicky z důvodu velmi malé zámořské zkušenosti nemůže ohrozit, nicméně z mého pohledu se dá v jeho případě za relevantní měřítko považovat jeho působení v ruské KHL. Tato liga má svou nepopiratelnou úroveň a zde už má Koskinen hodnoty o poznání zajímavější. Když pomineme nižší počet utkání, která se v základní části KHL hrají a sezony, kdy Koskinena provázela různá zranění, odchytal jako klubová jednička 6 ročníků – s celkovým počtem 184 zápasů v základní části a dalších 77 v play off.
Koskinen má z posuzované trojice brankářů i největší mezinárodní zkušenosti. Za reprezentaci Finska odchytal 9 zápasů na mistrovstvích světa a další 5 utkání na olympijských hrách. Montoya reprezentoval USA na mistrovství světa hráčů do 20 let, kde odchytal 12 utkání a v 5 případech oblékl dres Spojených států na seniorském mistrovství světa. Cam Talbot reprezentoval Kanadu v 8 utkáních mistrovství světa dospělých.
V kolonce celkové úspěšnosti posuzovaných gólmanů nechci hodnotit jejich procentuální úspěšnost ani jiné individuální statistiky, nýbrž jejich týmovou a individuální úspěšnost. Jinými slovy co všechno dotyční gólmani dokázali vyhrát. Nebudu se zaobírat různými oceněními hráče měsíce, nebo nominacemi do různých ligových All-Star týmů. Hodnotícím kritériem budou v našem případě pouze „hmatatelné“ individuální a klubové trofeje. Cam Talbot má na svém kontě titul mistra světa, který jako jednička získal s národním týmem Kanady na mistrovství světa v Moskvě v roce 2016. Dalším klubovým úspěchem ve výčtu vavřínů kanadského brankáře je titul z univerzitní soutěže NCAA ze sezony 2009/2010. Al Montoya se stal v roce 2004 mistrem světa s reprezentací USA do dvaceti let a dvakrát vyhrál univerzitní NCAA (v sezonách 2002/2003 a 2004/2005). Mikko Koskinen získal v sezoně 2007/2008 stříbrné medaile v domácí SM – Liize, dvakrát získal s Finským výběrem stříbrné medaile na seniorském mistrovství světa (v roce 2014 a 2016) a dvakrát získal Gagarinův pohár pro vítěze KHL (v sezonách 2014/2015 a 2016/2017). Jako jediný z hodnocené trojice brankářů má ve své sbírce rovněž individuální trofeje – v roce 2016 byl vyhlášen nejlepším gólmanem mistrovství světa a v sezoně 2014/2015 byl vyhlášen nejlepším brankářem KHL.
Zkušenosti – závěr
Z trojice gólmanů Edmontonu Oilers, kteří by si v příští sezoně měli nárokovat svou porci zápasů v NHL, se na pozici jedničky jeví pochopitelně jako nejvhodnější volba Cam Talbot. Kanaďan má jako jediný z hodnocených brankářů s touto rolí na úrovní NHL zkušenosti a v dresu Oilers jí vykonával poslední tři sezony. Nicméně z avizovaných tří ročníků byl pro klub úspěšný pouze jeden jediný a to by mohlo vyvolat otázku, zda není čas dát prostor někomu dalšímu. Koskinen je evidentně vítězným typem a v elitní KHL vykonával pozici jedničky poměrně úspěšně a především dlouhodobě. Nyní by chtěl přesvědčit, že podobnou roli zvládne i na úrovni NHL. Obecně mají ovšem všichni tři maskovaní muži velmi malé nebo žádné zkušenosti s pozicí jedničky v NHL, o vypjatých utkáních v bojích o Stanley Cup nemluvě. Vzhledem ke (sportovně) pokročilému věku všech tří brankářů, je tato skutečnost pro Oilers poněkud alarmující a v případě dlouhodobějšího zranění kohokoliv z nich může vyvolat v edmontonském brankovišti doslova paniku. Pokud bychom s přimhouřením obou očí vzali ruskou KHL kvalitativně na úroveň alespoň vzdáleně srovnatelnou s NHL, vychází mi z tohoto hodnotícího kritéria nejlépe Mikko Koskinen a to především díky jeho 77 utkáním odchytaným v náročném play off a zisku dvou Gagarinových pohárů.
V další části analýzy se zaměříme na druhé hodnotící kritérium – fyzické parametry.
