Na loňské nevydařené sezoně není moc pozitivních věcí, ale pár světlých momentů by se přecejen našlo. Jeden, který mě napadne hned jako první je nasazení Ty Rattieho v závěru sezony a jeho odpověď na svěřenou důvěru v podobě parádních výkonů. Druhý, nečekaná skvělá spolupráce Connora McDavida a Ryana Nugenta-Hopkinse a poté s nimi i právě Rattieho. Nyní když probíhá předsezonní kemp, o sobě tito tři opět dávají hodně vědět a to tak, že velice. Nejdřív bych se zastavil u Ty Rattieho a vrátil se na jeho začátky v Edmontonu.
Bylo to 1.července 2017, když Ty Rattie – rodák z Calgary podepsal s Oilers roční dvoucestný kontrakt. Po jeho předchozím působení v NHL se ani nepočítalo s tím, že by začal v prvním týmu a také se to opravdu nestalo. Rattie většinu sezony strávil na farmě v Bakersfieldu, kde se mu ale vedlo velmi slušně. V 53 zápasech zaznamenal 43 bodů (21+22), skončil v kanadském bodování druhý a to jen proto, že na závěr sezony byl povolán do prvního týmu, jinak by ho vyhrál, protože měl o 15 zápasů méně než první Josh Currie.
Poslední část sezony tedy strávil v Edmontonu. Tam byla sezona tou dobou už odepsána, protože ztráta na hranici zajišťující účast v Play Off byla už příliš velká. Trenér Todd McLellan dal Rattiemu tedy šanci. Nejdříve ve dvou venkovních zápasech v Anaheimu a San Jose, kde hrál ještě druhé housle a v podstatě jen doplňoval sestavu. Pak téměř 20 dní nic, aby v dresu Oilers opět naskočil v NHL a to hned v první formaci vedle Connora McDavida a Ryana Nugenta-Hopkinse. Tito dva se na závěr sezony dostali vedle sebe do výborné formy a Ty Rattie je doplnil taktéž velmi dobře. Jistě se našli i tací, kteří si řekli, že vedle McDavida by byl vidět kdekdo, ale myslím, že poslední dva roky ukázaly, že tomu tak není. Connor McDavid v obou posledních ročnících ovládl kanadské bodování ligy, když pokaždé překonal hranici 100 bodů, což je samozřejmě fantastický počin. Jenže – koho měl vedle sebe? Ano, v sezoně 2016/17, kdy Edmonton vypadl až po napínavém souboji s Anaheimem ze semifinále konference, tam měl po 2/3 ročníku vedle sebe Leona Draisaitla, se kterým spolupráce fungovala výborně. Jako zakončovatel tam s nimi působil taktéž po většinu sezony Patrick Maroon, který ale jinak ryzím střelcem není. Sezona se povedla, ale přesto, tvrdím, že kdyby měl McDavid vedle sebe opravdového snipera typu David Pastrňák, Rick Nash nebo – přeženu-li to – Alex Ovechkin, pak by těch bodů udělal ještě mnohem více a kdo ví, kam by se dostal samotný Edmonton. Kór když vezmeme v potaz, že ve finále s Pittsburghem byli nakonec Nashville Predators, kteří -podle mého- byli hratelní.
Ano, jsou to co by-kdyby, ale hned další ročník – ten minulý – ukázal, že na tom možná něco bude. Na úspěšnou spolupráci McDavid-Draisaitl nedokázali tito dva hráči navázat a nakonec byli rozděleni, aby Leon Draisaitl vedl svoji formaci a vrátil se na své původní místo, které je na centru. Co se bodů týče, tam se na obou hráčích v podstatě nic moc neprojevilo. McDavid opět překonal stovku, Draisaitl se také držel svého standardu a odvedl v podstatě také skvělou práci. To bylo ale tak vše. Tým jako celek hrál mizerně a i když tito hráči celkem pravidelně bodovali, nešlo na nich nepoznat frustraci. Ani jeden z nich neměl stálé spoluhráče a trenér McLellan sestavou rotoval jako na kolovrátku. Tým nakonec našel dalšího lídra v dříve tradiční, ale potom spíš opomíjené opoře Ryanu Nugentu-Hopkinsovi, který se začínal prosazovat daleko více a více a začínal na sebe strhávat pozornost. A když už nebylo o co hrát, trenér McLellan udělal poměrně nečekaný krok, když Nugent-Hopkins, který po celých 7 let, které kroutí v Edmontonu byl přeřazen na pozici levého křídla vedle Connora McDavida. A toto se nakonec ukázalo jako jeden z nejlepších tahů, které McLellan v Edmontonu udělal. Oba hráči si spolu sedli znamenitě a jejich souhra byla pastvou pro oči a i když byla sezona již ztracená, alespoň nějaká radost pro fanouška Oilers. Tak byli dva. Pak tu byly zápasy na Floridě a v Tampě, kde s nimi v první formaci naskočil i Ty Rattie. No a malá senzace byla na světě.
Rattie skóroval v obou zápasech a na ledě byl hodně vidět. Trenér McLellan ho v sestavě již ponechal aby dohrál za Oilers sezonu. Ty Rattie končil uplynulou sezonu 2017/18 se skóre 5 gólů a 4 asistencí ve 14 zápasech. Čili velmi slušná bilance a příslib do budoucna. Co se o Rattiem ví už od jeho mládežnických let, kdy hrál WHL a poté prošel draftem, že má velmi, velmi rychlé a šikovné ruce, velmi dobré kreativní hokejové myšlení, kdy se prý dokáže skvěle soustředit na práci s pukem a také vynikající uvolnění s pukem a schopnost přesného zakončení. Kde jsou naopak jeho slabiny, to je jeho slabší bruslení a také slabší postava, kdy v současné NHL, kde se hraje silový hokej, není tolik prostoru pro hráče, který vyniká prakticky jen svými technickými dovednostmi. Možná, že to je i důvod, proč se v NHL předtím nikdy moc neprosadil a to jak v St.Louis, kterými byl draftován a kde strávil 4 hubené roky, když celkem odehrál pouze 30 zápasů, tak i v Carolině, kde strávil jedinou sezonu. Na svém hráčském handicapu ale Rattie údajně přes léto velmi tvrdě zapracoval. Soustředil se jak na nabrání síly, tak na zlepšení bruslení a výsledky by “prý“ měly být vidět.
A víte co? Jsou… Příprava je v plném proudu a poslední dva zápasy ukázaly, že to nebyly plané řeči. Edmonton zatím vypadá dobře. Odehrál tři zápasy a všechny byly vítězné. V posledních dvou nastoupil i Rattie. Ve Vancouveru, kde Oilers vyhráli 4:2 Rattie vstřelil dva góly a byl hodně kladně hodnocen i trenérem McLellanem, který v pozápasovém vyjádření chválil právě jeho tvrdou hru. Také Rattie sám měl ze své hry dobrý pocit. Chválil ho i kapitán McDavid a vyjádřil se, že se mu s Rattiem hraje velice dobře. Ještě lepší “představení“ bylo na programu včera ráno v domácím zápase s Winnipegem. Oilers vyhráli 7:3, v zápase už spolu poprvé hrála kompletní formace Nugent-Hopkins, McDavid a Rattie a byl to jejich koncert. Rattie zaznamenal 2+3, McDavid 1+3 a Nugent-Hopkins 2+0. akce to byly parádní, souhra jakoby naslepo a zmatený soupeř jen sledující dílo zkázy. Příslib do sezony? Nyní neuvěřitelný. Myslím, že fanoušci Oilers se hodně těší, co tahle trojka předvede, až NHL začne zostra.
Samozřejmě vše může být nakonec jinak, ale Ty Rattie má stále roční kontrakt na hodně slabých 800 000 dolarů a pokud se mu nebude dařit, pořád to žádný propadák nebude. Pokud to ale bude tak v co věřím, totiž že Rattie poprvé v NHL opravdu prorazí, pak bude jeho podpis majstrštykem a pánové Chiarelli a McLellan veřejně pochváleni 😊 Pokud se tak stane a ukáže se, že hokejový polobůh Connor McDavid konečně našel své vytoužené spřízněné hokejové duše v Rattiem a Nugentu-Hopkinsovi, pak si troufám tvrdit, že může atakovat hranici 130 bodů v kanadském bodování a to úplně v klidu. Když dokáže McDavid ve špatně hrajícím frustrovaném týmu, s neustále rotujícími spoluhráči udělat 108 bodů, pak bych v tom neviděl nic nepřekonatelného…
Dodatek – Nedá mi to, abych ještě nezmínil jakousi zajímavou paralelu s Nugentem-Hopkinsem, se kterým nyní hraje v jedné formaci. Nesetkal se s ním poprvé až v NHL. Oba jsou ročník 1993, Rattie je starší o 2 měsíce. Oba se spolu potkali ve WHL, i když hráli proti sobě. Spolu ale už nastupovali za národní tým Kanady na MS 20 v Rusku v roce 2013. Kanada tu sice skončila na 4 místě (zlato USA, stříbro Švédsko, bronz Rusko), Nugent-Hopkins byl ale vyhlášen jako nejlepší útočník turnaje, byl i nejproduktivnějším hráčem turnaje s 15 body. Ty Rattie měl na šampionátu bilanci 3+0 a spolu s nimi byl v týmu ještě další jejich současný spoluhráč Ryan Strome (4+2). Nugent-Hopkins tou dobou už měl za sebou dva roky v NHL v dresu Edmontonu, zatímco Rattie debutoval až právě po tomto šampionátu a bylo to až v samém závěru sezony v dresu St.Louis, kterými byl draftován o dva roky dříve. Na tomto draftu se Rattie a Nugent-Hopkins logicky sešli. Nugent-Hopkins byl Edmontonem (gen.manažerem byl tehdy Steve Tambellini) vybrán jako jednička draftu. Rattie byl draftován St.Louis Blues téměř na začátku druhého kola z 32 místa. (Z 31 místa vybíral Edmonton a vybral Davida Musila). Tento ročník draftu je také zajímavý ze současného pohledu fanouška Oilers na současnou soupisku týmu.
Kromě jedničky draftu Nugenta-Hopkinse je v týmu i čtyřka Adam Larsson (New Jersey), pětka Ryan Strome (NY Islanders), devatenáctka Oscar Klefbom (Edmonton) a právě Rattie. Aby to bylo úplné, tak na zadních pozicích jsou ještě další dva hráči Keegan Lowe na 73 místě (Carolina) a Tobias Rieder na 114 místě (Edmonton). Rieder si ale za Edmonton nikdy nezahrál, poprvé tomu od tohoto draftu bude až letos. Tedy po dlouhých 7 letech!
Čili slušelo by se říci – zřejmě dobrý ročník 😊 Doufejme. V zájmu jejich a v zájmu fanoušků Edmontonu, kteří po skvělé předminulé sezoně loni opět spadli bradou na zem a to hodně tvrdě.
