Po cenném skalpu bostonských Medvědů pokračují Oilers v sérii domácích utkání, tentokrát proti jednomu z největších favoritů Západní konference Nashvillu Predators. Jedná se o první vzájemné měření sil z celkových tří duelů, které oba soupeře v letošní sezoně čekají. Utkání začíná v neděli ve 4:00 SEČ.
Oilers se na Predátory dlouhodobě nedaří, v loňském ročníku podlehli svému rivalovi ve všech třech utkáních a natáhli tak černou sérii proti Nashvillu, která aktuálně čítá již 12 porážek v řadě (0-10-2). Edmonton se však nyní veze na vítězné vlně, když dokázal vyhrát tři zápasy v řadě. Každý soudný příznivec ovšem musí střízlivě uznat, že výsledky Oilers vypadají mnohem lépe, než samotná předváděná hra. Stará hokejová pravda ovšem říká, že vyhrávat, když se daří, dokáže každý, ale vítězit, když se nedaří, je to pravé umění. Edmonton nyní ztrácí pouhé dva body na druhé místo v Pacifické divizi a oproti svým nejbližším sousedům v tabulce (Calgary Flames a Vancouver Canucks) má k dobru 2 utkání. Ještě veseleji je ve státě Teennessee. Predátoři se zatím mohou pyšnit bilancí 6 vítězství a pouhé 1 porážky a pochopitelně prvním místem v Centrální divizi i v celé Západní konferenci. Aktuálně má Nashville na svém kontě čtyři výhry v řadě. Naposledy zvítězili Predátoři na ledě Calgary Flames 5:3.
Přestože poslední roky nejsou duely s Predators pro edmontonské fanoušky nijak výsledkově pozitivní, soupeř z Music City nikdy nenudí. Nechme nyní na chvíli stranou hokejové kvality našeho soka a podívejme se znovu dle loňských tradic pod pokličku hudebního žánru, který vytvářel a vytváří nezaměnitelný punc této americké aglomerace. Hokeje lační čtenáři odpustí a mohou tuto stať s klidným svědomím přeskočit. Na druhou stranu nejen hokejem živ je člověk a obohatit pomocí ledového sportu i svého ducha nemusí být zákonitě od věci.
Country není jen hudbou dalekých cest, nocí pod hvězdnatým nebem a táborových ohňů. Stejně jako Češi mají svou dechovku, Američané mají country. Oba tyto hudební žánry mají jednu věc společnou – musíte je buď milovat, anebo nenávidět, nic mezitím neexistuje. Hudební styl country je vlastně jakousi americkou lidovkou, s tím rozdílem, že jihozápad USA je natolik rozlehlá končina s mnoha různorodými obyvateli a návštěvníky, že na vývoj country měla vliv celá řada stylů snad ze všech koutů světa. Za zrod komerční country je obecně pokládán srpen 1927, kdy společnost Victor nahrála na přenosné aparatuře umístěné v Bristolu řadu zpěváků a mezi nimi dvě pozdější hvězdy – Jimmieho Rodgerse a Carter Family. V roce 1945 otevřelo brány první nahrávací studio v Nashvillu a od konce čtyřicátých let se do Music City začaly stěhovat pobočky největších gramofonových značek. A odsud byl již pouze krůček k nerozlučnému svazku mezi Nashvillem a country. (zdroj: muzikus.cz). Na tomto místě se totiž zrodila americká legenda: nic menšího než country music. Od tvrdě pracujících dělníků, kteří se ve svých písních snažili vyzpívat z drsného osudu, se country přesunulo do nahrávacích studií s obrovskými kontrakty. Country hudba se právě odsud dostala do mainstreamových médií. Nashville a tři hodiny vzdálený Memphis jsou zkrátka pro americké hudebníky jako Mecca a Medina pro muslimy. Každý rok se v hlavním městě státu Tennessee předávají Country Music Awards. Pro návštěvníky města je ale zajímavější spíš CMA Music Festival, který se honosí titulem největší festival country hudby na světě. Každý rok začátkem června jeho branami projde na čtvrt milionu návštěvníků, kterým zahraje a zazpívá přes 400 umělců z více jak 40 zemí z celého světa. Nashville to myslí s hudbou opravdu vážně. (zdroj: cestovinky.cz).
Ve městě je k dispozici řada zajímavých míst spojených s hudbou, pochopitelně především s country. Jmenujme třeba Country Music Hall of Fame (Síň slávy country hudby s muzeem), Belcourt Theatre (2 kinosály, promítání filmů, živá vystoupení) nebo Ryman Auditorium (do roku 1974 sídlo Grand Ole Opry, místo pro 2 360 diváků). Ve městě vystupují přední umělci tohoto žánru. V samotném centru Nashvillu najdeme četné hudební kluby a honky-tonk bary a také například 180 nahrávacích studií! Jak výstižně zmiňuje server cestovinky.cz – něco na tom městě je! Leží daleko od slunné Kalifornie a Hollywoodu, ale také od sexy New Yorku. Na americké poměry je to vlastně malé město. Přesto se sem stěhují lidé, které zná celý svět. Taylor Swift, Reese Whiterspoon, Shania Twain, žil tu Johny Cash nebo Jimi Hendrix. Od roku 1998 ale začíná country music zdatně konkurovat lední hokej, protože Nashville získal vstupní licenci do NHL a světlo světa spatřili tamní Predators. Nechme si tedy v uších pomalu doznít líbivé tóny country a přejděme plynule zpět mezi hokejové mantinely.
Čelní příčky klubového bodování Oilers nemůže okupovat nikdo jiný než kapitán Connor McDavid. V 5 dosud odehraných zápasech posbíral 4 branky a 7 asistencí, což znamená, že se nijak nepodílel pouze na dvou dosavadních gólech svého mužstva. Kovbojský klobouk dolů! Druhým nejproduktivnějším hráčem Edmontonu je se 7 body (2+5) Ryan Nugent – Hopkins, kolega McDavida z první útočné formace Naftařů. Bodování Nashvillu vévodí Švéd Filip Forsberg, který zatím zaznamenal 5 gólů a 3 asistence. Jeho spoluhráč Ryan Johansen nasbíral v sedmi utkáních 7 kanadských bodů.
Zajímavosti
Gólman Cam Talbot dosud v dresu Oilers posbíral 97 vítězných utkání. Tři výhry mu tak zbývají k dosažení magické stovky.
Connor McDavid se stal teprve třetím hráčem v historii Oilers, jemuž se v pěti úvodních utkáních podařilo získat alespoň 11 kanadských bodů. Dalšími jsou Fin Jari Kurri a pochopitelně největší z největších Wayne Gretzky. Tomu se to mimochodem povedlo v sedmi z devíti sezon, které strávil v Oilers.
Tři ze čtyř brankářů, kteří by dnes měli být v utkání na obou stranách k dispozici, budou finské národnosti – Pekka Rinne, Juuse Saros a Mikko Koskinen.
Kdo ovšem skutečně nastoupí mezi třemi tyčemi je na obou stranách zahaleno rouškou tajemství. Jednička Naftařů Cam Talbot dosud odchytal všech 5 utkání svého týmu a je tedy pouze otázkou času, kdy trenér Todd McLellan ukáže na náhradníka Mikko Koskinena a vyšle ho do akce. Zda se tomu stane již dnes proti Nashvillu, zatím potvrzeno nebylo. Ještě větší otazník visí nad obsazením brankoviště Predators, kteří dnes absolvovali těžké utkání na ledě Calgary Flames. Do zápasu naskočil jako startující gólman Pekka Rinne. Ve třetí třetině inkasoval při gólu Sama Bennetta tvrdý direkt od vracejícího se spoluhráče Kevina Fialy. Nejdříve to vypadalo, že utkání dochytá, ovšem po konzultaci s trenérskou lavičkou přenechal následně Rinne své místo v brance krajanovi Juuse Sarosovi. Ten by se tak podle všech indicií měl objevit v akci i dnes proti Oilers. Ke zdravotnímu stavu Rinneho zatím klub žádné prohlášení nevydal. Jiného hráče Predators na marodce nemají. Edmonton bude postrádat dlouhodobě zraněného obránce Andreje Sekeru a po utkání s Bostonem se dále ve stavu zraněných nachází obránce Matt Benning. Situace kolem útočníků Ty Rattieho a Drakea Caggiuly je zatím neupřesněna a teprve se rozhodne, zda do utkání zasáhnou nebo ne.
Tip redaktora
Ve vzájemných utkáních Edmontonu a Nashvillu poslední roky příliš branek nepadá. Oilers budou chtít potvrdit třízápasové vítězné tažení, Predators naopak mohou být trochu unavení po utkání v Calgary. Tipovat výsledky klubu z ropného města je přímo úměrné tomu, jak se zrovna vyspí kapitán Oilers. Výhodou je, že Connor McDavid by pravděpodobně podal dobrý výkon i kdyby nocoval na střeše Rogers Place. Nehodlám tedy měnit kurz a odvážně tipuji vítězství domácích barev v poměru 4:1. Noční můra v podobě Predators bude umořena a Connor McDavid si na stíhací jízdu za Austonem Matthewsem přibalí do batohu 1 branku a 2 asistence.
