Na dně Západní konference se klub Edmonton Oilers musí cítit jako ryba ve vodě. Jak jinak si vysvětlit tristní výsledky v dosavadním průběhu rozehrané sezony. Poslední roky je to jako přes kopírák. Velká očekávání narazí po pár týdnech na tvrdou realitu. Optimismus fanoušků opadne zpravidla ve stejnou dobu jako podzimní listí ze stromů a okolo Vánoc se sny o play off rozplynou spolu s vůní purpury.
Odpovědní činovníci kanadského klubu by se měli co nejrychleji probrat a začít konat. Vážení, s týmy své vlastní konference odehráli Oilers deset důležitých utkání a získali v nich jeden jediný bod! Elitní formace Canucks s bratry Sedinovými a Radimem Vrbatou si během letošních 4 utkání s Edmontonem připsala 20 kanadských bodů (6+14)! Potřebuje někdo další důkazy, že je na severu Alberty něco špatně? Skutečně trenér nedokáže během čtyř vzájemných zápasů vymyslet a do praxe přenést účinnou taktiku, která by alespoň částečně eliminovala elitní útok soupeře? Co by s touhle vizitkou Edmonton v play off pohledával? Podle mého názoru nemá Edmonton vyloženě špatně poskládaný kádr, naopak. Problém nevidím v hráčích, amatérismus a diletantství bych spíše hledal v trenérském štábu a v nejvyšším managmentu klubu. V mužstvu je v současné době k mání nesmírný potenciál, s trochou nadsázky by se dalo hovořit o dorůstající výjimečné generaci hráčů, která se zde zase nemusí dlouhé roky sejít. Dokola omílaná přestavba týmů je však na můj vkus již poněkud dlouhá a strnulá, bez zjevných výsledků.
Majitel klubu Daryl Katz, pokud není slepý, musí vidět, že Kevin Lowe a Craig MacTavish neodvádějí pro klub kvalitní práci. Slovy jednoho z kanadských fanoušků na fóru hfboards.com: Problém je v tom, že majitel klubu vložil veškerou důvěru v Lowea a MacTavishe. I když nikdo nepochybuje, že jejich snahy o zlepšení týmu jsou dobré, jejich ega a neschopnost dělat svou práci na alespoň průměrné úrovni, zabíjí veškeré pozitivní vnímání kdysi slavné a úspěšné organizace.
Ještě v 90. letech byli Oilers chudým, ale tvrdě pracujícím a skromným klubem, který pravidelně postupoval do play off a fanoušci mohli být na své barvy náležitě hrdí. Veškerá tato pýcha je však nenávratně pryč. Osobně mám neustále v živé paměti upřímnou zpověď bývalého hráče Oilers Ladislava Šmída, ve které mimo jiné hodnotil, na jaké úrovní se pracuje v Calgary a na jaké úrovni v Edmontonu. Pohled na aktuální tabulku Pacifické divize mu bohužel dává za pravdu. Nejsmutnějším zjištěním je, že na obzoru nejsou žádné změny, žádné naděje na okamžitou změnu kurzu. Pokud Katz nedokáže označit své přátele v managmentu klubu za hlavní viníky neutěšeného stavu organizace a chová k nim nadále svou úctu, měli by tito lidé ukázat stejnou úctu vůči němu a své pozice vyklidit sami.
Každý nepovedený zápas vyvolává naději, že tohle je konečně ta „poslední kapka“, bod zlomu, který spustí něco velkého. Fanoušci, hráči i předchozí slavné generace hráčů si zaslouží něco lepšího. Něco mnohem lepšího, než je tohle.
