Po utkání s Bostonem Bruins musel generální manažer Oilers Peter Chiarelli uléhat do své postele s úsměvem ve tváři. Přesně tak, jak napsal na oficiálních klubových stránkách populární komentátor Gene Principe. Důvodem nebyl pouze zisk dvou bodů za vítězství 3:2 po samostatných nájezdech. Důvodů k velké radosti měl Chiarelli víc. Tak především porazil svého bývalého zaměstnavatele a to zpravidla bývá triumf obzvlášť sladký. Druhým důvodem byl hvězdný výkon Anderse Nilssona. Brankář, kterého Chiarelli získal na začátku horkého července takřka za hubičku, byl totiž hlavním strůjcem onoho bostonského vítězství. Těžko říct, jestli byl vždycky NIlsson oblíbeným hokejistou generálního manažera Oilers a zda jej sledoval už během jeho působení ve Východní konferenci v klubu New York Islanders. Případně, zda se do Chiarelliho povědomí dostal až během svého úspěšného působení v KHL. Ať už to bylo jakkoliv, tak přivést NIlssona do Edmontonu bylo tahem téměř geniálním. Alespoň momentálně to tak vypadá.
Většina fanoušků při zaregistrování letní směny s Chicagem, kterým švédský brankář v té době formálně patřil, nehnula brvou. Zisk Nilssona totiž působil od začátku spíše jako pojistka za dvojici Talbot – Scrivens. V Bakersfieldu už mu pomalu mohli připravovat jmenovku na dres. Zkrátka měl být někým, komu Oilers v případě potřeby zavolají. Ukázalo se však, že ho v Edmontonu potřebují úplně jiným způsobem, než všichni očekávali. Nilsson v současné době prokazuje perfektní formu. Z posledních 14 utkání se objevil v brance v 11 případech. V uplynulých 6 utkáních navíc udržel úspěšnost na hranici 95 %. Dva z těchto zápasů rozhodovaly až samostatné nájezdy a NIlsson v nich zlikvidoval všech 6 pokusů.
Nilssonovo roční intermezzo v KHL se v kontextu s jeho vzrůstající formou zdá být přeci jen ztraceným rokem, ale jeho kvapný odchod od Islanders měl vážnější důvod. Před časem na sobě švédský čahoun začal pozorovat ztrátu energie, necítil se vůbec dobře, byl letargický a jediné po čem toužil, byly dlouhé hodiny spánku. Pro profesionálního brankáře ne zrovna ideální stav. Lékáři dlouho netušili, co se s ním děje. Nilsson ubýval na váze a jeho zhoršující se zdravotní stav se pochopitelně začal negativně promítat i do jeho hry. Nemůžete hrát dobře, když se dobře necítíte. Trvalo téměř rok, než doktoři konečně přišli na to, co se za jeho neduhy skrývá. Zjistili, že Nilsson trpí silnou alergií na lepek, což je vlastně nevyléčitelná nemoc s názvem Celiakie. Jedinou zbraní proti tomuto onemocnění je přísná dieta, kdy jsou z jídelníčku vyloučeny všechny potraviny obsahující lepek. Krátce poté, co NIlsson upravil svůj jídelníček, začal se jeho zdravotní stav zlepšovat a stejně tak vzestupnou tendenci měly i jeho výkony na ledě. Supersezona v dresu Kazaně je toho jasným důkazem. (Autor tohoto článku má dceru trpící Celiakií, tudíž může její negativní dopad na fungování lidského organismu potvrdit – pozn. redakce).
Anders Nilsson se tak po roce mohl v plné síle vrátit tam, kde vždycky chtěl být – do NHL. Post prvního brankáře Edmontonu mu ještě s konečnou platností svěřen nebyl, ale je tomuto úřadu pravděpodobně velmi blízko. „Řekl bych, že je této roli strašně blízko. Myslím, že dělá skvělou práci a že naši výzvu přijal, „ řekl hlavní trenér Oilers Todd McLellan. Oficiálně hlavní lodivod Naftařů tvrdí, že není zatím připraven jasně určit brankářskou jedničku svého mužstva, ale Nilsson dělá vše pro to, aby mu jeho rozhodování ulehčil. „Při jmenování jasné jedničky vzniká problém v tom, že první brankář tak nějak tlačí toho druhého do pozadí, a my zatím nejsme připraveni tenhle proces s Camem (Talbotem) udělat,“ řekl McLellan. „Myslíme si, že Cam je výborný brankář a budeme ho ještě potřebovat. On bude muset tvrdě pracovat na své cestě zpět na vítěznou vlnu, a to momentálně dělá“. Přesto, jak řekl McLellan, je NIlsson postu jedničky „strašně blízko.“ Za svůj výkon proti Bruins si vysloužil pochvalu i od spoluhráčů v kabině. „Byl extrémně dobrý po celou dobu hry“, řekl po zápase Ryan Nugent Hopkins. „Je úžasné sledovat, jak zkušeně v brance působí a s jakou jistotou hraje.“ Jeho spoluhráče však jeho současné výkony příliš nepřekvapují, protože vidí, jak švédský reprezentant každý den na trénincích tvrdě pracuje. „Je to skutečný profesionál. Každý den poctivě maká a trénuje stejně naplno, jako když hraje zápas,“ vysekl mu další poklonu americký útočník Naftařů Matt Hendricks. Sám NIlsson svou pozici v týmu hodnotí pokorně: „Můj přístup, od toho dne, kdy jsem tady podepsal smlouvu, je pokusit se vše brát krok za krokem a den za dnem. Pořád se snažím kontrolovat pouze to, co kontrolovat mohu a zlepšit svou hru na každém tréninku. Připravit se na každý zápas tak, abych mohl dát sám sobě nejlepší šanci hrát na své nejvyšší možné úrovni. Neustále se snažím, abych k tomu přistupoval postupně zápas od zápasu a nehleděl příliš dopředu „
Těžko odhadnout, zda si NIlsson dokáže usurpovat edmontonskou branku dlouhodobě a zda do situace ještě dokáže promluvit uvadající Cam Talbot. Jedno je však jisté – oběma brankářům končí po sezoně smlouva, stejně jako na farmě číhajícímu Benu Scrivensovi. Ring je tedy volný a švédský obr s maskou legendy Islanders Billyho Smithe je momentálně k nové smlouvě a zaměstnání edmontonského gólmana číslo jedna nejblíže.
