Post brankáře je v Oil Country v posledních letech velmi diskutované téma. S trochou nadsázky by se dalo říci, že po odchodu Dwayna Rolosona nebyl nikdo z jeho následovníků (a že jich bylo) schopen pevně uchopit vládu nad edmontonským brankovištěm. Garon, Deslauriers, Khabibulin, Dubnyk, Bryzgalov, Scrivens, Fasth – co jméno, to potenciál na to, stát se číslem jedna mezi tyčemi. Ne však v Edmontonu. Chladné podnebí města na severu Kanady jako by brankářům vůbec nesvědčilo. Pokud byste napříč NHL hledali místo, které lze po právu nazývat hřbitovem gólmanů, pak je to právě Edmonton.
Není dne, aby příznivci Oilers nespekulovali nad tím, jakého brankáře do klubu jejich srdce přivést. Na různých diskusních serverech se vedou nekonečné debaty o tom, který maskovaný muž by skomírajícímu klubu vytrhl pověstný trn z paty. Nebo zachovat nadhled a nadále vkládat důvěru do lapaček pozvolna se zlepšujícího tandemu Scrivens – Fasth? Nebo snad existuje ještě nějaká další možnost? Přihořívá.
Všímavým hokejovým nadšencům jistě neunikly vynikající výsledky farmy Edmontonu, která sídlí (v této sezoně naposledy) v americkém Oklahoma City. Místní Barons – říkejme jim třeba edmontonské „béčko“, nebo soubor těch méně šťastných, co se nevešli do kádru pro NHL, totiž zatím válcují AHL a s 58 body vévodí celému ligovému pelotonu. Průběžné lichotivé umístění lze považovat především za důsledek nejproduktivnějšího útoku soutěže. Po bližším ohledání místa činu však zjistíme, že obrovskou sílu má tenhle tým také v brance. A dost možná větší než samotní Oilers. Řeč čísel bývá zpravidla neúprosná a tak není třeba dlouhých vět. Formu brankářské dvojice Oklahomy Bachman – Brossoit nejlépe vystihnou jejich průběžné statistiky. Pro srovnání níže nabízím také aktuální čísla edmontonských brankářů:
Laurent Brossoit – 21 zápasů, 13 výher, průměr 2,41, úspěšnost zásahů 0,922 %, 1 čisté konto
Richard Bachman – 19 zápasů, 12 výher, průměr 2,19, úspěšnost zásahů 0,926 %, 3 čistá konta
Ben Scrivens – 35 zápasů, 8 výher, průměr 3,05, úspěšnost zásahů 0,895, 1 čisté konto
Viktor Fasth – 17 zápasů, 3 výhry, průměr 3,34, úspěšnost zásahů 0,891, žádné čisté konto
Samozřejmě že se jedná o dvě naprosto výkonnostně odlišné soutěže. AHL však svou kvalitu bezesporu má a není radno tuto ligu ani její hráče podceňovat. A protože Naftaře v brance skutečně tlačí dlouhodobě bota, neměl by být výše uvedený poznatek jen tak lehkovážně smeten ze stolu. Dovolte nyní autorovi článku jednu veskrze subjektivní a nepříliš profesionální pasáž. Pokud by chtěl generální manažer Craig MacTavish nějakým způsobem obsazení edmontonského brankoviště operativně osvěžit, přikláněl bych se k výměně Viktora Fastha (který mě osobně i přes poslední výtečný výkon na Floridě v kontextu celé sezony spíše zklamal) a k následnému povolání Brossoita do prvního týmu. I přesto, že Richard Bachman produkuje o něco lepší čísla, než jeho mladší kolega, upřednostnil bych právě pozvánku pro rodáka z Port Alberni. Ihned vysvětlím – Bachman je ideálním brankářem, který může Oklahomu dovést až na vrchol. Jinými slovy ideálním brankářem pro AHL. Svou šanci v NHL už dostal a v 27 letech se u něj nějaký výraznější progres předpokládat nedá. To Brossoit je jiná káva. Ve svých 21 letech stojí na prahu kariéry v NHL. V loňské sezoně absolvoval své první zápasy mezi dospělými, když její podstatnou část strávil v klubu Bakersfield Condors v ECHL. Ve 35 utkáních vychytal 24 výher a dovedl svůj tým až do třetího kola play off. Dalším krokem vpřed v jeho vývoji byl přesun do AHL, kde letos podává, jak již bylo zmíněno, rovněž dobré a především stabilní výkony.
191 cm vysokého brankáře si jako 164. v pořadí vybrali v draftu v roce 2011 zástupci Calgary Flames. Ano čtete dobře – původně měl Brossoit oblékat dres s nenáviděným plamenným „céčkem“. Během loňského ročníku se ale stal součástí výměny Ladislava Šmída a stěhoval se právě do Edmontonu. Nenechte se ale mýlit. Hokejovým fanouškům v nejsevernějším městě NHL byl dobře znám. Tedy alespoň těm, kteří chodí na zápasy juniorských Oil Kings. Brossoit jejich dres oblékal čtyři sezony a v roce 2012 byl jedním z hlavních strůjců zisku Ed Chynoweth Cupu. V 61 utkáních si tehdy připsal na své konto plných 42 vítězství!
Zbytek letošní sezony se jeví Jako ideální období k zapracování tohoto nadějného gólmana do prvního týmu. Případ Mrázka v Detroitu nebo Pickarda v Coloradu budiž dobrým příkladem. Samozřejmě si nemyslím, že by měl být Brossoit vhozen do bitevní vřavy a následovat tak poněkud rozpačité začátky mladých hráčů jakými byli Paajarvi, Omark nebo naposledy Draisaitl. Brankář je však v trochu jiné pozici. Tomu naopak může spolupráce se zkušenějším kolegou velmi prospět a může se v jeho dalším vývoji ukázat jako klíčová. Ostatně sám Brossoit si tuto roli vyzkoušel již v loňské sezoně, když 25. března narychlo zaskočil za zraněného Fastha a utkání proti San Jose Sharks sledoval v Rexall Place z toho nejlukrativnějšího místa – ze střídačky Naftařů. Na led se však během porážky 2:5 nedostal a brzy zase putoval o patro níž.
Ať už se Brossoit podívá do branky Oilers ještě v probíhající sezoně nebo ne, jedno je jisté. Edmonton v něm může v blízké budoucnosti konečně nalézt dlouho očekávanou kvalitní brankářskou jedničku a zcela bezpochyby se všem fanouškům Oilers vyplatí nespouštět tohoto nadějného brankáře z očí.
