Sportovní analytik Steve Thompson publikoval na serveru LastWordOnSports.com velice zajímavou úvahu o aktuálním neutěšeném stavu v klubu Edmonton Oilers. Thompson se na svých řádcích nezdráhal nazvat věci pravým jménem a perfektně vystihl nejzávažnější problémy, které trápí kdysi slavnou hokejovou organizaci.
Pokud se nestane hokejový zázrak, Edmonton je již v tuto chvíli ze hry o postup do play off. V současné době ztrácí Oilers propastných 10 bodů. Bohužel se nejedná o ztrátu na vedoucí tým konference, ale právě na poslední postupovou příčku zajišťující boje o Stanley Cup. A to nemáme ještě ani konec listopadu. Edmonton je v současné době na bodové úrovni Buffala Sabres, kteří procházejí přestavbou a letošní sezonu svým způsobem obětovali od samého začátku, na úrovní dlouhodobě tragického Columbusu Blue Jackets, nebo na úrovní netalentovaného a ambice postrádajícího klubu Carolina Hurricanes. Všechny jmenované týmy spíše než o play off nyní hrají o budoucí fenomén kanadského hokeje, kterým je supertalent McDavid, budoucí jednička draftu.
Děsivé je, že Oilers měli být v téhle skupině odpadlíků možná před několika lety, ale rozhodně ne nyní. Je zkrátka nutné přiznat si, že sezona 2014/15 je u konce. Vlastně pro fanoušky Edmontonu skončila dříve, než mohla pořádně začít.
Týmy obvykle ve své historii procházejí cykly, které se podobají jakési křivce. Začnou s přestavbou, dostanou se na vrchol, pak se přirozeně posunou zase dolů a musí začít s obnovou. Když se však z pobytu v ligovém suterénu stává každoroční evergreen, jedničky draftu přicházejí jako na běžícím pásu a stejně se nic nemění, pak je něco špatně. Něco, co má hluboké kořeny.
V letošním ročníku vylétli vzhůru po dlouhá léta nevýrazní Calgary Flames, upgradovaní Nashville Predators nebo nepříliš perspektivní Winnipeg Jets. Všem těmto papírově průměrným celkům se Oilers nyní dívají na záda. Přitom má Edmonton ve svém kádru více hokejového talentu než všechny zmíněné kluby dohromady. Fanoušci ze severu Alberty mají tudíž velmi dobrý důvod ke znepokojení.
Během posledního období měnili v Edmontonu generální manažery a trenéry, často ve snaze jít správným směrem. Craig MacTavish, Pat Quinn, Tom Renney, Ralph Krueger, Dallas Eakins – výsledky však stále zůstávaly žalostné. Možná je na čase přiznat si to, co si odpovědní lidé v klubu dosud přiznat odmítali – uzrál čas na zásadní hráčské změny. Nemilosrdné statistiky ukazují, že Oilers mají každoročně obrovské problémy v defenzivní činnosti mužstva. V letošní sezoně činí zatím hodnota jejich brankového rozdílu mínus 25, horší jsou pouze zmiňovaní Buffalo Sabres.
První pozice v draftu z hráče sama o sobě hvězdu neudělá. Vzpomene si vůbec někdo na Grega Jolyho? Byla to pro Washington vůbec první jednička draftu. Capitals si jej z první pozice vybrali v roce 1974. V NHL však tento hráč strávil jen několik průměrných sezon. Existuje mnoho dalších jako on. Současní Oilers nejsou hokejovým týmem. Je to pouze snůška povážlivě nahnilého talentu. Příliš silná slova? Spíš obraz velmi se blížící realitě.
Nejproduktivnějším hráčem Edmontonu je prozatím Jordan Eberle, který okupuje pozice až v osmé desítce kanadského bodování NHL. To není příliš dobrá vizitka pro soubor top draftovaných hráčů. Hráči jako Hall, Eberle, Ryan Nugent – Hopkins, Yakupov mají být v NHL hvězdy – teď! Jmenovaní hráči jsou buď jako Joly, tedy nejsou dost dobří, nebo s nimi nebylo správně zacházeno při jejich hokejovém rozvoji. Nikdo neví, proč tomu tak je.
Ještě horší zjištění ale je, že všechen ten talent není schopen vytvořit fungující tým. Stejně jako v Edmontonu prakticky neexistuje obrana, chybí v něm rovněž tolik potřebná týmová chemie. Velkou roli mohou hrát těžko odhalitelné interní psychologické problémy mužstva. Kádr mohou tvořit hráči, kteří nedodržují pokyny trenéra a nepracují pro naplnění jeho představ o fungujícím obranném systému. Hráči, kteří si během času zvyknou na porážky a začnou je přijímat naprosto přirozeně. Hráči, kteří se díky vysokému výběru v draftu domnívají, že všechno bude v NHL snadné a budou téměř bez práce dominovat podobně jako v juniorském hokeji. Hráči, kteří chtějí být slavní střelci, ale odmítají dělat neoblíbenou „černou“ práci, když má puk pod kontrolou jejich soupeř. Hráči, kteří nikdy nebudou v zápasech dělat speciální „maličkosti“, které mohou znamenat rozdíl mezi vítězstvím a porážkou. Oilers potřebují duchovního mistra, jakým byl Vince Lombardi (legendární trenér amerického fotbalu), ne další jedničky draftů.
Pak je tady výrazný faktor minulosti. Nad klubem se vznáší stín Gretzkyho slavné éry. Když Gretzky a Oilers vstoupili do kolotoče NHL, trvalo jim pouze několik let, než se z nich stali žhaví adepti na zisk Stanley Cupu. S množstvím nahromaděného talentu všichni v klubu očekávali, že se totéž stane znovu a historie se bude opakovat. Skutečně strašidelný je ale fakt, že se současní Oilers ani nedokážou přiblížit alespoň bojům o poslední postupové místo do play off a dlouhodobě zůstávají zabřednutí ve spodních patrech tabulky.
Jak již bylo uvedeno výše, v příštím roce dostane nejhorší tým NHL možnost získat McDavida. Člověk se zachvěje při pomyšlení, že právě jeho talent bude rozvíjen v Edmontonu a shnije jako ostatní.
