První polovina prosince je pro Edmonton ve znamení dvojzápasů. A oba proti týmům z Kalifornie. Ten se San Jose je již minulostí když doma si Oilers připsali první výhru po dlouhých jedenácti zápasech. Ten druhý hraný venku už se tolik nevydařil a tak si oba týmy připsali po výhře. Včera odstartoval druhý souboj, tentokrát to bylo v Anaheimu. Oilers proti prvnímu týmu v západní konferenci drželi krok, ale nakonec prohráli o jediný gól 1:2. Zítra přivítají kačery doma v Edmontonu a budou se snažit o reparát.
Edmonton do utkání vstoupil bez svého specialisty na vhazování Boyda Gordona a bylo to znát. Hlavně v početních výhodách, ale i nevýhodách je Gordon pro své umění nedocenitelným hráčem. Místo něj nastoupil na centru čtvrté formace Matt Hendricks, který se vrátil po několikazápasové pauze. Ve třetí obranné dvojici s Schultzem si svůj debut v NHL odehrál Brandon Davidson, kterého jsme draftovali už v roce 2010. A vedl si poměrně slušně, nic nezkazil a jistý potenciál v něm určitě je. Davidson hrál místo Nikitina, kterého klub umístil na listinu zraněných hráčů a v nejbližší době se ho nedočkáme. Vzhledem k jeho prozatimním výkonům nás to ale myslím moc trápit nemusí. Do branky nastoupil Viktor Fasth, který měl chytat už předchozí zápas v San Jose, ale na poslední chvíli dostal přednost Ben Scrivens.
Domácí Ducks začali aktivněji a už od začátku se tlačili do útoku, Oilers ale na oplátku hráli dobře v defenzivě. V posledních zápasech Oilers mají často problémy s vylučováním a i tentokrát to první přišlo brzy, když ve 4 minutě fauloval kapitán Ference. V této přesilovce nejdříve zahrozil Beleskey, který je hodně produktivním hráčem a překvapením sezony a po něm od modré taktéž v této sezoně skvěle hrající bek Sami Vatanen. Vše ale s klidem sobě vlastním řešil Viktor Fasth. První zakončení Edmontonu přišla až v 6 minutě po lehké střele nebo spíše nahození Schultze. Jen o minutu později se dostal do brejku náš bývalý hráč Andrew Cogliano, Petrymu nezbývalo nic jiného než ho faulovat, protože by jinak šel už sám na branku. Očekávalo se dokonce trestné střílení, ale byly z toho jen dvě minuty. Bohužel Coglianova šance vlastně využita byla, protože tuto přesilovku Ducks využili. Zbývalo jen pár vteřin k návratu Petryho z trestné lavice když přesilovkové komando předvedlo krásný ťukes. Vše začalo u Vatanena a přes Rakella a hlavně Palmieriho se puk dostal až před Matta Beleskeyho, který byl před brankou sám a ostrostřelec jako on neměl problémy přesně zavěsit. 1:0. Poté to bylo na obě strany spíše oťukávání, ani jeden z celků se nepouštěl do žádných výpadů ani ukvapených akcí. Až v 16 minutě se dostal k výraznější střele Hall a chvilku po něm na druhé straně také Kesler, oba severští brankáři si ale s těmito šancemi hravě poradili. Pak to byli opět Oilers, jmenovitě Eberle, který střílel na Andersena zblízka, ten se ale ani nepohnul a zůstal ledově klidný. Hned z následného protiútoku to už mohlo být 2:0, protože obrovskou šanci spálil Bourque. Toto byla neuvěřitelná šance, protože Fasth se nestihl přesunout a na Bourqa zívala prázdná branka. Stav tedy zůstal stále stejný a Ducks šli do šaten s jednobrankovým vedením a s pocitem, že jsou lepším týmem ačkoli na gólové šance první třetina bohatá nebyla.
I druhá třetina začala větší aktivitou Ducks. V 23 minutě zasáhl Pinizzotta hokejkou do obličeje další bývalý hráč Oilers Mark Fistric a byl samozřejmě vyloučen. Tato přesilovka se hostům moc nevyvedla, jediný kdo Andersena ohrozil byl Perron. Obrovská šance ovšem přišla hned záhy po jejím skončení když od modré střílel Ference jen vedle branky, kotouč se ale odrazil od mantinelu až k Eberlemu a ten hned z první pálil k tyči Andersenovy branky, dánský brankář se ale velice rychle přesunul a svůj tým skvěle podržel. Jen o chvilku později byl u mantinelu důrazný Pinizzotto, svým hitem připravil o kotouč Bourqa, toho velice dobře využil Hendricks, který postupoval sám na branku, nic nevymýšlel a svým tvrdým úderem zkoušel Andersena propálit. To se mu ale nepovedlo. Edmonton se ale dostal do hry, začal být aktivnější a bylo to znát. Ve 30 minutě na Andersena pro změnu pálil Hall, ani tato šance gólem neskončila, ale byla to o půl minuty ta další. Bohužel ale na druhé straně. A znovu u toho byl Taylor Hall, i když svoje počínání u tohoto gólu si za rámeček nedá. Tento druhý gól Ducks totiž nevznikl z žádného tlaku, ale začalo to až u Andersena, kterému byla dokonce i připsána asistence. Skvělou práci odvedl hlavně Hamhus Lindholm, který krásným pasem našel rozjetého Keslera, ten se vůbec nepáral s Hallem, kterého předjel jako raketa a stejně nekompromisně si počínal také u zakončení když přesně propálil Fastha. 2:0. Tento gól přišel v době, kdy Oilers začali přebírat otěže v zápasu a je škoda, že k tomu došlo, protože vývoj zápasu by byl asi jiný. Ve 32 minutě si u mantinelu vybral špatnou chvilku i Pinizzotto, který ztratil kontrolu nad kotoučem, ten mu přebral Getzlaf a vybídl ke střele Bourqua, který střílel z první. Tady se skvěle vyznamenal Viktor Fasth a parádním zákrokem podržel svůj tým. A v 35 minutě zahrozili Ducks znovu. Hned mezi pěti hráči Oilers se k zakončení dostal Palmieri a střílel zblízka velmi nebezpečně! Hned za další minutu byl vyloučen domácí Rakell a Oilers tak dostali možnost další přesilovky. Ta se jim ale hrubě nevyvedla, když se nedostali ani k jedinému zakončení. Rakell byl ale tím, okolo koho se dění točilo dále. Oilers si totiž neuhlídali konec přesilové hry a právě na led se vrátivší Rakell dostal od Thompsona přesnou přihrávku do jízdy a už uháněl sám na Fastha. Když chtěl ale zakončit tak mu naštěstí puk sjel z hole tak nešikovně, že Fasth ani nemusel zasahovat. I v druhé třetině na tom byli lépe domácí. Nejenže vstřelili další branku, ale byli aktivnější i střelecky. Nedá se ovšem oproti první třetině říci, že by Oilers byli pasivní. V určitých fázích zápasu byli domácím Ducks zdatným protivníkem, i když Ducks navrch přecejen měli.
Oilers se do zápasu vrátili velice rychle a to hned na začátku třetí třetiny. Manson chtěl z vlastní třetiny rozehrát puk, aktivně napadající Hall uklouzl přičemž Mansona strhnul na led sebou, puk byl náhle zcela volný a Ryan Nugent-Hopkins ho nekompromisně uklidil za Andersena! Diváci to nenesli moc libě, možná že Hallovo podklouznutí by jiný rozhodčí klasifikoval jako faul, v tomto případě se ale tak nestalo a historie se na to už také ptát nebude. 2:1. Po této brance Edmonton opět ožil a snažil se nepříznivý stav otočit ve svůj prospěch. Z očividné herní převahy ale nevznikly žádné příležitosti a spíše Anaheim se do nich dostával i ve fázích zápasu, kdy tempo hry neudával. Jako třeba ve 46 minutě když střílel nejdříve Fowler a po něm ještě nebezpečnější Maroon. Fasth dnes ale chytal skvěle. Ve 48 minutě se velice pěkně uvolnil dnes výborně hrající Rickard Rakell a zblízka opět zaměstnal Fastha. V 51 minutě zahrozili také hosté a byl to opět aktivní Nugent-Hopkins, který zblízka pálil do Andersena, ale také on chytal ve velké pohodě. U něj je to ostatně zvykem. Potvrdil to i z následné akce když dvakrát střílel zblízka Taylor Hall, podruhé to bylo dokonce v pádu. A hned po něm opět Nugent-Hopkins, Andersen byl skvělý a jistý, ale pro Ducks to bylo varování. V 53 minutě měli obrovskou šanci i domácí. Bourque našel před brankou zcela volného Smithe-Pellyho a toho fantastickým zákrokem (a nejspíše to byl zákrok večera) vychytal Viktor Fasth! Mohlo být rozhodnuto nebýt švédského brankáře. Z této akce navíc vzešla i přesilovka pro domácí když už při zakončení Smithe-Pellyho bylo signalizováno vyloučení. Za sekání si šel trest odpykat Petry. V této početní výhodě toho domácí moc nepředvedli a když byli pány kotouče, ke kloudné střele se nedostali. A tak dostali další možnost skoro vzápětí a bylo to v minutě 56 když byl za podražení Cogliana vyloučen Hall. Ani tato přesilovka se Ducks moc nevyvedla. V 58 minutě střílel od modré tvrdě Petry, ale vše už bylo marné. K odvolání brankáře se Edmonton dostal až velice pozdě jen asi 20 vteřin před koncem a to už bylo příliš málo času něco vymyslet. Zápas skončil výhrou Ducks 2:1 a i když pěkné šance byly na obou stranách a Oilers vyloženě nepropadli, Ducks byli lepším týmem a vyhráli zaslouženě. Tady bych se jen pozastavil nad nesmyslným váháním Dallase Eakinse o využití power play. Hru bez brankáře měl totiž zkusit daleko dříve. U tohoto trenéra už si ale nejsem jistý ničím.
První hvězdou zápasu byl vyhlášen poprávu Hamhus Lindholm a dalšími byli Rakell a Andersen. Nevím. I když je to v podstatě nevýznamné ocenění pokud prohrajete, ale i tak si myslím, že by si jedno z těchto míst dnes zasloužil Viktor Fasth, který se proti svému bývalému zaměstnavateli činil a předvedl opravdu velmi dobrý výkon. Na střely zápas skončil 34 ku 22 ve prospěch Anaheimu. Jak už jsem ale napsal- na to, že hrál první tým proti poslednímu tak hráči Edmontonu vyloženě nepropadli, i když se musí uznat, že ani Anaheim nesehrál svoje nejlepší představení a z mého pohledu i v posledních zápasech nad svoje protivníky nijak nevyčnívají a nikoho nepřehrávají. Je to jistě také dáno tím, že mají obrovskou marodku- v NHL největší. A na marodce nemají jen tak ledajaké hráče, ale je plná zvučných jmen. Jejich hra je ale i tak velice dobře propracovaná takticky a je vidět, že i když ne vždy mají puk pod kontrolou, v důležitých okamžicích dokáží být velice efektivní. Ať už to jsou skvěle nacvičené brejkové situace, nebo propracovaná defenziva. O fantastickém brankáři ani nemluvě, protože Frederik Andersen má zaděláno na to, aby se stal jedním z nejlepších brankářů NHL.
K Andersenovi, ale i zápasu se vyjádřil Viktor Fasth: „Myslím, že jsme odehráli dobrou hru. Freddy v druhé brance byl velice dobrý, ale stále si myslím, že by jsme to pro něj měli dělat těžším a hráli důrazněji v prostoru před ním. Jinak se musíme dívat dopředu a myslím, že je hodně pozitivních věcí, kterých si můžeme z tohoto zápasu vzít do dalšího zápasu“.
Svůj debut okomentoval i Brandon Davidson: „Jsem opravdu šťastný, že jsem nastoupil, ale byl bych šťastnější, kdybychom dosáhli na dva body. Byl jsem trochu nervózní, ale jak zápas pokračoval, tak jsem začínal cítit větší zodpovědnost a cítil jsem se lépe“. K Davidsonovu debutu se vyjádřil i trenér Dallas Eakins: „Tvrdě bojoval a hrál jednoduchou hru což jsme od něj přesně potřebovali“.
No tak uvidíme jak budou Oilers úspěšní ve druhém zápase proti tomuto soupeři a jestli si opravdu ze zápasu vezmou nějaké ponaučení a dokážou kačery potrápit nebo dokonce i porazit. Dnes ukázali, že hrát se dá s každým když se nedělají zbytečné chyby a hraje se aktivní a agresivní hokej. Kdybych měl někoho vyzdvihnout tak by to byl možná právě debutující Brandon Davidson, který si za svůj první zápas zaslouží uznání a budeme mu přát ať se mu v dalších zápasech daří. Další z obránců, který sehrál velice slušný zápas je tradičně Jeff Petry, který se kromě dobře splněných defenzivních úkolů aktivně zapojuje i do útoku a je zcela jasně naším nejlepším obráncem. A já si už delší dobu jen říkám- uf, ještě že jsme ho nevyměnili.. To samé se v podstatě dá říci i o Jordanu Eberlem, který je již několik zápasů tahounem naší ofenzivy, která sice není nijak oslnivá, ale už kolega Marek v preview před zápasem napsal, že když se zaměříte na jednotlivce, tak se individuální výkony některých hráčů dají ocenit. Tyto hráče, o kterých se nejvíce diskutovalo v souvislosti s trejdem mohu směle doplnit i o Davida Perrona. Ten je v několika posledních zápasech jakoby politý živou vodou a dá se s klidem napsat, že v každém zápase je jedním z našich nejlepších hráčů. Tradičně bojovný výkon předvedl Nail Yakupov, u něj kdyby jeho obrovská bojovnost byla vyčíslena body, tak vede produktivitu v celé soutěži. Škoda, že se mu více nedaří bodově. Určitý progres se dá určitě najít ve zlepšených výkonech obou našich brankářů Fastha i Scrivense. Možná, že změna trenéra brankářů začíná nést první ovoce.
Závěrem napíšu jen, že v posledních třech zápasech Oilers ukázali jisté zlepšení a počítám do toho i zápas v San Jose. Teď si jen přejme, aby ještě nehodili flintu do žita a dohráli sezonu se ctí. Příští zápas se hraje zítra ve 3:30 SEČ.
