Hráči obou týmů šli do zápasu v rozdílném rozpoložení, zatímco domácí v posledních pěti zápasech pozvedli svůj notně svěšený prapor ze začátku sezony, Olejáři pomalu ale jistě začali upadat do „herní deprese“, tolik známé z posledních sezon. Bylo snad jen otázkou, jestli výpadek Anaheimu na ledě Arizony byl onou pověstnou výjimkou potvrzující pravidlo, či tým se ještě přece jen neveze na vítězné vlně, která jej v loňské sezoně vynesla až k zisku President’s Trophy pro vítěze základní části NHL.
V brance domácích se možná trochu překvapivě objevil Frederik Andersen, který sice stojí za postupným vzestupem Ducks, má poměrně slušné osobní statistiky, ale příliš mu nevyšel právě poslední zápas v Arizoně. Svatyni Edmontonu podle očekávání hájil Anders Nilsson. Hostující trenér Todd McLellan opět trochu zamíchal sestavou, což bylo asi očekávané řešení. Možná překvapivě však sestavil pro dnešní utkání první formaci Hall – Nugent-Hopkins – Draisaitl. Navrátilec Eberle se postavil na křídlo do třetí řady k centru Landerovi. Zdravotní trable nevpustily nakonec do hry Matta Hendrickse.
Před utkáním domácí oslavili videospotem oslavu Dne veteránů, který se slaví právě 11. listopadu. Na ledovou plochu přijelo vojenské vozítko pyrotechniků a „vhodilo“ úvodní čestné buly zápasu.
Začátek utkání byl poměrně opatrný z obou stran a moc vzruchu ani před jednou z branek nepřinesl. Jak už to v podobných případech bývá, klíčovou roli mohou sehrát nestandardní situace na ledové ploše. První menší trest v utkání dostal za nešikovné vyhození puku mimo hrací plochu hostující bek Eric Gryba v 10. minutě utkání a domácí po minutí tuto výhodu zužitkovali gólem svojí největší hvězdy Perryho, který se po prachbídném říjnu pomalu dostává do své obvyklé formy. Puk si nešťastně do vlastní branky srazil bruslí Darnell Nurse. V téže minutě zlikvidoval další velkou šanci domácích skvělým zákrokem Nilsson a nedovolil tak Kačerům odskočit o dvě branky. Ovšem první třetina byla v podání Edmontonu stejně tristní, jako v předchozích neúspěšných zápasech. V čase rovných 13:00 byl poměr střel na branku alarmujících 12:4 pro domácí, navíc všechny střelecké pokusy hostí byly spíše z kategorie propagačních. V druhé polovině první části sice Olejáři hru opticky trochu vyrovnali, ale žádnou velkou šanci si vypracovat nedokázali, naopak Nilsson předvedl ještě dva vynikající zákroky, jimiž udržel rozdíl ve skóre pouze jednobrankový.
Druhá třetina začala prakticky stejně, jak skončila ta první. Domácí byli aktivnější a Olejáři se v kombinaci stále velmi trápili. Po dvou minutách hry nastaly asi možná klíčové okamžiky zápasu. Nejprve Naftaři přežili klinickou smrt při obrovské šanci domácích, po níž následovala jejich první přesilová hra v zápase. V ní několikrát tvrdě pálil Klefbom, poté se domácí poměrně zdařile bránili souvislejšímu tlaku hostí, ovšem těsně před jejím koncem se Edmontonu povedla výborná kombinace plná rychlých přihrávek, kterou ranou z první zakončil Leon Draisaitl a skóre zápasu dorovnal. A přesně toto byl ten pravý impuls k tomu, že Oilers nevyrovnali pouze skóre, ale především hru. Útoky se začaly přelévat ze strany na stranu. Oba brankáři se však v těchto chvílích prezentovali dobrými a spolehlivými zákroky. Přesně v polovině 2. třetiny se dostal do samostatného nájezdu na Andersena Taylor Hall, ovšem ani on v této chvíli neuspěl, stejně jako v další obrovské šanci ve 37. minutě hry. Utkání však nadále probíhalo ve strhujícím tempu. Nakonec jej oživila i bitka domácího Patricka Maroona s hostujícím útočníkem Lukem Gazdicem, již vyhrál hostující hráč jasně na body a trochu svérázným způsobem tak „oslavil“ Den veteránů. Všemu předcházelo vražení na hrazení právě od Marrona, takže Oilers si ze situace odnesli nejen vítězství v bitce, ale i přesilovou hru. Ovšem nakonec v této přesilovce málem udeřilo na druhé straně, když Nilsson musel vytáhnout proti samostatnému úniku Mansona další vynikající zákrok. Každopádně ke konci třetiny na ledě začaly velmi pracovat i emoce.
Třetí třetina začala opět ve vysokém tempu, z něhož nakonec vytěžili vedoucí branku domácí Kačeři, když dostal výbornou přihrávku do jízdy bývalý kapitán Naftařů Shawn Horcoff a mířil přesně. Edmonton se však příliš zatlačit nenechal a dál aktivně bojoval o zisk bodů z tohoto utkání. Za svoji aktivní hru byl odměněn ve 46. minutě hry, kdy se trvdou ranou od modré prosadil Klefbom. Ovšem vzápětí se do útoku vrhli opět domácí, nejprve Nilsson famózně vychytal další obrovskou šanci Ducks. Tlak však nepolevil a nakonec z něj vytěžil vedoucí gól pro Anaheim svojí druhou trefou v zápase Corey Perry, který zůstal na malou chvilku před brankou Edmontonu trestuhodně nepokrytý. Strhující pasáž hry však o necelé dvě minuty později zakončilo vyrovnání z hole Ryana Nugenta-Hopkinse po asistencích Draisaitla s Hallem a vynikající práci celé lajny při napadání v útočném pásmu. Těsně před polovinou třetí třetiny tak na kostce nad ledem svítil vyrovnaný stav 3:3. Ani jeden tým se však s tímto stavem nechtěl smířit a oba celky se nadále jaly bojovat o vítězství. Velmi aktivní byl zejména domácí tahoun Corey Perry, ovšem vynikající Anders Nilsson mu dnes hattrick nedopřál a vytáhl proti němu několik vynikajících zákroků. Hra však byla celkově vyrovnaná, i když domácí byli asi trochu v zakončení nebezpečnější. K rozhodnutí nakonec nevedly ani přesilové hry, naopak v nich se trochu zdálo, paradoxně, že tempo hry opadává.
Zápas tak zamířil do prodloužení. Dlouho si však Naftaři tuto herní situaci nevychutnali. Vynikající práci předvedl zejména Anders Nilsson. Nejprve pokryl touš před atakujícím hráčem domácích, ovšem podařilo se mu před hvizdem sudích rozehrát na slovenského obránce Andreje Sekeru, který přesnou přihrávkou nastartoval Teddyho Purcella, jenž následně projel celé „poloprázdné“ kluziště a výborně provedeným blafákem do bekhendu nedal Andersenovi nejmenší šanci. Asistence pro Anderse Nilssona a dva body pro Oilers po vítezství 4:3 v prodloužení!
V tomto zápase sice Oilers navázali se vším všudy na předchozí vystoupení proti Pittsburghu a v Chicagu. Poměrně špatná první třetina, poté zlepšený výkon a hra ve vysokém tempu. Obraz hry byl vcelku vyrovnaný, domácí byli o něco aktivnější, o čemž svědčí poměr střel na branku 37:27 pro Kačery. Oilers byli však oproti minulým zápasům produktivnější a výborně jim zachytal gólman Nilsson, který byl prostě v tomto utkání jasně na body lepší, nežli jeho protějšek. Naopak právě Andersen jen podtrhl svůj ne příliš vydařený výkon proti Arizoně a z utkání si odnesl téměř stejné, tedy velmi podprůměrné statistiky. V některých fázích hry měly Oilers asi i trochu herního štěstí, ale to většinou přeje připraveným, a to Naftaři tentokrát byli. Prodloužení, zejména v podání 3 proti 3, je asi i trochu o štěstí, ale zejména nápaditosti a rychlosti, což Oilers uplatnili ve všech směrech, a i proto vezou domů plný bodový zisk. Doufejme, že nastartovali delší sérii úspěšných výsledků, která by je katapultovala do vyšších pater tabulku, třeba do míst, kde se bude bojovat o účast v play off. V zápase byli pokořeny i dva milníky na straně domácích hráčů, Corey Perry vstřelil svůj 300 gól v NHL a Shawn Horcoff zlomil mezník 500 kanadských bodů v soutěži, z nichž většinu nastřádal při svém působení právě v týmu Edmonton Oilers.
